Poznali jste knihu a jejího autora? Jistě že ano. Patnáctiletý kapitán a Jules Verne. Děsivým způsobem vylíčená scéna, která se nikdy nemohla odehrát. Vzplanutí těla kvůli jeho obsahu alkoholu je nemožné. Můžete si to ověřit. Totálně opilý člověk, na pokraji deliria, má v sobě dejme tomu, čtyři promile alkoholu. Rum, který si naléval, má čtyřicet procent alkoholu, tedy stokrát více. Zapálený rum hoří. Zkuste však zředit alkohol vodou na čtyři promile. Zapálit podobnou koncentraci je nereálné.
Člověk se s fenoménem náhlého lidského vzplanutí setkává už několik století. SHC, čili spontaneous human combustion, už neodmyslitelně patří do seznamu záhad, se kterými se zvídaví lidé potýkají. Vědci se podobné případy pokoušeli vysvětlit stejným způsobem, jako Verne ve svém románu.
A nebyl sám. Anglický spisovatel Charles Dickens popsal tento úkaz ve své knize Ponurý dům. Sám se tomuto problému věnoval podrobněji, nalezl asi třicet podobných případů a byl, jak jinak, obviněn, že šíří bludy a pověry. Mrtvá těla, to byla podle vědců těla notorických opilců, kteří manipulovali s otevřeným ohněm a basta. Jev si neuměli vysvětlit, a tak postupovali způsobem, se kterým v takových případech pracují dodnes. Záhada neexistuje, je to všechno nesmysl a kdo tomu věří, je hlupák.
Jenže ta záhada existuje. Bohužel, či naštěstí, podle toho, koho se to týká. Jenže je tady jeden problém. Hořící tělo by shořelo celé a zcela nepochybně by zapálilo i zařízení bytu. Pokud budeme uvažovat morbidně, musíme si uvědomit jakou teplotu a jak dlouho musíme tělo spalovat v krematoriu. Podobným teplotám by žádné zařízení bytu neodolalo.
V případě SHC je tělo spálené na popel například v oblasti hrudníku či břicha. Končetiny zůstávají nepoškozené, nepoškozený je často i oděv a okolí je v naprostém pořádku. Žár působil jen v určitém místě, a byl velmi intenzivní. Podobné případy se stávají dodnes. První, který byl oficiálně přiznán, se odehrál v roce 2011 v Irsku. Zkrátka už nebylo možné stále zavírat oči.
Vysvětlení jsou různá. Od výše zmíněného alkoholismu, přes elektrostatické jevy, kulový blesk, studenou jadernou fúzi, chemické reakce v těle, parapsychologické působení a knotový jev. U této poslední možnosti se kratičce zastavíme. Knotový jev vzniká tím, že dojde k vzplanutí podkožního tuku a část oděvu nad ním se chová jako knot svíčky. Roztavený tuk vzlíná vlákny oděvu, jako vosk ve svíčce, a tuk hoří. Byly vykonány experimenty s vepřovým, tučným masem, zabaleným do kusu oděvu.
Výsledky podobných experimentů jsou sice zajímavé, ale sporné, a nedávají stoprocentní vysvětlení. Podobné experimenty jsou prováděny i u nás, protože i v této zemi dochází k podobným případům. Policie i hasiči jsou však na poskytování podobných informací, či dokonce fotografií skoupí, a nelze jim to z ohledu k pozůstalým mít za zlé. SHC je stále záhadné a dosud nebylo vysvětleno.
