Toto je život Vojty Náprstka v kostce. Původně se jmenoval Adalbert Fingerhut, což je totéž jméno, ovšem vyjádřeno německy. Pro českou verzi svého jména se rozhodl velice pozdě, někdy kolem roku 1880, což je zjištěno z různých, jím podepsaných listin.
Narodil se 17. 4. 1826 v Praze. Rodiče byli majitelé lihovaru a hostince a byli velice dobře situovaní. Mladý Vojta Náprstek se zajímal o cizí kultury a chtěl studovat orientalistiku. Rodiče však usoudili, že studium práv ve Vídni je pro budoucnost jejich syna daleko serióznějším vzděláním. Náprstek prožil ve Vídni bouřlivý rok 1848 a přidal se k poražené straně. Naštěstí se mu před zatčením podařilo na zaoceánské lodi uprchnout do Spojených států amerických.
Amerika nikdy nikoho nevítala s otevřenou náručí, ale dávala šanci. Schopným pracovitým, inteligentním, i těm s ostrými lokty. Náprstek se neztratil. Nádeník, truhlář, knihkupec, diplomat, politik. Deset let práce a starostí. Jeho knihkupectví se stalo významným centrem, pro lidi přicházející z Čech. Později se, jako zástupce vlády, účastnil expedice k indiánům kmene Dakota, což nasměrovalo jeho zájem k národopisu.
S nabytými zkušenostmi, a po rozsáhlé amnestii se vrátil v roce 1858 do Prahy. V USA poznal ženy rázné, samostatné, úspěšné a rád by takové viděl i doma. Jeho snaha se zaměřila právě tímto směrem. Směrem emancipačním.
Po vydání tzv. Říjnového patentu, kterým bylo umožněno zakládat spolky, inicioval založení Klubu Amerických dam. Mimochodem, s výjimkou let 1948 – 1989 existuje dodnes. I zde je nutné uvést pár věcí na pravou míru. Nebyl to žádný klub hysterických bab a modrých punčoch, tak jak se o nich zmiňuje Jaroslav Hašek. Členkami klubu byly Eliška Krásnohorská, Sofie Podlipská, Renata Tyršová, Marie Riegrová – Palacká, i manželka prvního prezidenta Charlotte Garrigue Masaryková.
Dům U Halánků, na Betlémském náměstí, se stal nejen centrem české inteligence, ale i národopisným a průmyslovým muzeem, ve kterém Náprstek a jeho žena usilovně shromažďovali nejrůznější technické i národopisné novinky z celého světa.
Někteří z vás si jistě vzpomenou na scénku ze seriálu Sňatky z rozumu, kde Zdeněk Řehoř, coby Vojta Náprstek, předvádí ženám skvělou novinku, americký šicí stroj. Angažoval se v mnoha organizacích a byl opravdu na roztrhání.
V roce 1888 byl jedním ze zakladatelů Klubu českých turistů. Jeho propagace novinek šla až za hrob. A to doslova. Vojta Náprstek byl rozhodnut, nechat se po své smrti spálit. Zemřel 2. 9. 1894. Byl by prvním Čechem, a to si nemohl nechat ujít. Jeho přání bylo splněno. Protože v Rakousku něco takového nebylo možné, jeho tělo bylo převezeno do Saska a následně spáleno v Drážďanech.
