Velice často dnes zapomínáme, jaké to je, když necháme tělo dělat to, na co je od pradávna zařízené. Lidé odjakživa zažívali zimu a jejich těla na ni uměla přímo skvěle reagovat. Stačilo stáhnout cévy, ochránit životně důležité orgány v trupu a mozek a pak, jakmile chlad pominul, zase krev rozproudit po celém těle.
Lidské tělo údajně obsahuje přibližně sto tisíc kilometrů cév, které se tímto způsobem, tedy adaptací na chlad, dají posilovat podobně jako v posilovně. Drobné svaly, jež je otevírají a zavírají, jsou tak ve formě a tělo umí rychle reagovat na změny teploty.
Pokud jsme tepelně zhýčkaní a podobný cévní a svalový trénink si čas od času nedopřejeme, naše tělo ochabuje a ztrácí schopnost adaptace. Tělo, které nedostává možnost reagovat na změnu teploty, chřadne. Alespoň krátkodobý chlad přitom zlepšuje cirkulaci krve, snižuje krevní tlak, posiluje imunitní a nervový systém, snižuje bolest nebo dokonce i aktivuje hormony.
Holandská studie, provedená na třech tisících osobách, dospěla k závěru, že lidé, kteří se na závěr sprchování po dobu půl minuty sprchovali studenou vodou, vykazovali prokazatelně nižší nemocnost, a to zejména co se onemocnění z nachlazení nebo chřipky týče. Mimo jiné následně pozorovali také i nárůst energie srovnatelný s vypitím ranní kávy. Více než polovina účastníků i po skončení výzkumu u tohoto způsobu sprchování zůstala.
Americká studie Nikolaie Shevchuka zase prokázala, že otužování má antidepresivní účinky. Podle závěrů výzkumu má na potlačení deprese vliv zvýšená produkce noradrenalinu v mozkovém kmeni. Zároveň bylo zjištěno, že studená sprcha má skutečně analgetický efekt, aniž by měla negativní vedlejší účinky spojené s užíváním analgetik, tedy léčiv používaných k úlevě od bolesti a k dosažení analgesie, tedy bezbolestného stavu.
