Českobudějovické Biologické centrum Akademie věd ČR ve spolupráci s mezinárodními týmy přišlo s překvapivými poznatky o vlivu tetování na lidský imunitní systém. Vědci zkoumali tři nejčastěji používané barvy tetovacích inkoustů – černou, červenou a zelenou – a zjistili, že jejich pigmenty nejen zůstávají v pokožce, ale také se trvale usazují v imunitních buňkách.
Výzkum vedený Santiagem Gonzálezem ze švýcarského Institutu pro výzkum v biomedicíně ukázal, že tetovací inkoust během několika hodin po aplikaci putuje lymfatickými cévami přímo do lymfatických uzlin. Tam ho v hojném množství pohlcují imunitní buňky makrofágy, které běžně odstraňují cizorodé látky jako bakterie nebo viry.
„Tyto buňky však pigment nedokážou rozložit. To vede k jejich poškození a buněčné smrti, nejvýrazněji u černých a červených inkoustů,“ vysvětlila mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
Martin Palus z českého vědeckého týmu zdůraznil, že tetovací inkoust rozhodně není z imunologického hlediska neutrální substance. „Dokáže dlouhodobě měnit prostředí v lymfatických uzlinách, což může být důležité při reakcích na infekce i při očkování,“ upozornil.
Vědci identifikovali dvě fáze zánětlivé reakce vyvolané tetováním. První akutní fáze dosahuje vrcholu několik hodin po tetování a v následujících dnech postupně ustupuje. Druhá dlouhodobější fáze je charakterizována přetrvávajícími zánětlivými procesy v mízních uzlinách, které trvají nejméně dva měsíce. Pigmenty v lymfatických uzlinách vědci pozorovali nejen u laboratorních myší, ale také ve vzorcích lidských uzlin odebraných i mnoho let po tetování.
Zjištění o vlivu tetování na očkování jsou obzvláště znepokojivá. Studie prokázala, že tetované myši po aplikaci mRNA vakcíny vytvářely výrazně méně protilátek než netetované. Podle vědců je příčinou to, že část imunitních buněk zůstává dlouhodobě ovlivněna pigmentem, což zhoršuje jejich schopnost zpracovávat cizorodé částice a poskytovat signály nutné pro tvorbu protilátek.
Zdroj: ČTK
