Těžké začátky malých netopýrů a odložený start mláďat korovce. Ti to mají zkrátka jednodušší

2.1.2020
Petr Matura

I když dospívání a osamostatňování nebývá nikdy jednoduché, malí netopýři musí zvládnout oba nové úkoly najednou. Potřebují urychleně jak létat, tak si obstarávat potravu.

Víte, proč může být lenochod líný? Vypůjčil si totiž některé vlastnosti jiných živočišných druhů

Toto přechodné období u netopýrů nebylo poměrně dlouhou dobu důkladně prozkoumáno, na rozdíl od většiny savců. Vědci se v poslední době zaměřili zejména na studium vztahů mezi matkou a jejím mládětem. Na základě pořízených videozáznamů pak byli svědky doposud neznámého chování…

Ošetřovatelé zachraňují netopýry před umrznutím. Co dělat, když nějakého objevíte?

Když matka odlétá hledat potravu, přenáší mládě z hlediska bezpečnosti na skrytější místo, kde si ho po návratu zase vyzvedává. Toto bezpečné chování však pro matku bývá velice vyčerpávající, a tak se snaží, aby se mládě co nejrychleji osamostatnilo. A vývoj mláděte je těmto jejím snahám přizpůsoben. Přední končetiny, na nichž je napnutá létací blána, mu totiž rostou rychleji než zbytek těla. Zhruba po necelých čtyřech týdnech života už malého netopýrka unesou. V tuto dobu začne matka mládě pošťuchovat. Tím ho přiměje, aby se jí pustilo a zavěsilo se vedle ní. Pak mládě opustí a hlídá ho odněkud z úkrytu. Malý netopýr začne přelézat z místa na místo a pokouší se mávat křídly. A brzy se odváží i vzlétnout.

Záchranná stanice vypustila ve Stromovce padesát zachráněných netopýrů

Vědci si všimli, že zpočátku matka pomáhá mláďatům s návratem. Mládě sice odletí samo, ale zpět ho nejprve přináší matka. Jedná se o důkaz skutečného pouta a zájmu o zdárný životní start svého potomka.

FOTO: Korovec a netopýr

Korovec a netopýr - Korovec jedovatý IIKorovec a netopýr - Korovec jedovatýKorovec a netopýr - Netopýr IIKorovec a netopýr - NetopýrKorovec a netopýr - Netopýr

To mláďata korovce jedovatého, jednoho z největších ještěrů Severní Ameriky, nikam spěchat nemusí. Dospělý korovec dorůstá do délky až padesáti centimetrů a jeho hmotnost může přesáhnout až dva kilogramy. Vzhledem k drsným pouštním podmínkám velkou část svého života tráví většinou v úkrytu. Ani obvykle v říjnu vylíhlá mláďata na povrch nikterak nespěchají. Zůstávají v úkrytu a v klidu v něm i přezimují. Po celou tuto dobu žijí z bohatých tukových zásob, kterými jsou při vylíhnutí vybavena. Úkryt prvně opouštějí až příští jaro, někdy dokonce až na začátku léta. V poušti lze totiž teprve v tomto období najít potravu. Předchozích prvních přibližně šest měsíců života tedy zcela nerušeně stráví v doupěti. Je to názorná ukázka plazí úspornosti v pohybu a výdeji energie. Proč vlastně opouštět úkryt, když venku stejně není žádná potrava?



Nepřehlédněte