Pokud jste zvyklí vyrážet na cestu se seznamem památek, které ten den musíte navštívit, klidně následující řádky přeskočte. Zde se nepospíchá, není kam. Obec Rosice na Chrudimsku. Vydáte-li se po cestě směrem na Luže, objevíte asi po kilometru zvláštní remízek v poli. Není daleko od cesty, která byla dříve okresní silnicí a je k němu i vyšlapaná cestička.
Toto místo má velmi příhodný název. U Mrtvých. V jízdárně nedalekého rosického zámku byl v roce 1813 vojenský lazaret, ve kterém vojáci všech válčících stran umírali na tyfus a choleru.
Strach před nákazou byl tehdy stejně opravdový, jaký známe dnes, a místní obyvatelé rozhodně nesouhlasili, aby mrtví vojáci byli pohřbeni na místním hřbitově. Nakonec vojenské úřady našly kompromis a tím byl hromadný hrob asi kilometr za vesnicí. To již prošlo bez připomínek.
Místo málem upadlo do zapomnění, když téměř o sto let později (1911) místní sedlák a starosta Rosic Josef Dočkal, vyjádřil v poslední vůli přání, postavit na onom místě pomník. Tehdy se o poslední vůli nediskutovalo, a tak se také stalo.
Nebyl by to ale hřbitov, aby se o něm také nevyprávěla zajímavá legenda. Jeden z francouzských vojáků, kterého omylem pohřbili živého, se probral z bezvědomí a dobelhal se do nedaleké vesnice Dobrkova. Zde naštěstí žili rozumní a soucitní lidé, kteří se o něho postarali a později mu dovolili, aby s nimi žil. Tento příběh se dokonce dostal k francouzským úřadům, které se o tuto legendu začaly skutečně zajímat a nelenily podniknout výpravu a vyzpovídat místní obyvatele, co o tom ví. Stalo se asi před padesáti lety, ale jaký byl výsledek pátrání, to nevím.
Tato legenda se jistě stát mohla, ovšem jsou i jiné, méně příjemné a také méně reálné. V tomto remízku se nacházejí bludné kořeny, kdo je překročí, nenajde cestu zpět. Toulá se zde také duch vojáka, který prosí o jídlo. Co komu za živa provedl, nikdo neví, ale muselo to být něco opravdu hodně ošklivého, když žádné jídlo neokusí a rozplyne se. Ale nyní vážně.
U Mrtvých je zajímavé místo, které rozhodně žádnou hrůzu nevyvolává. Nečekejte žádný hřbitov z Erbenovy Kytice. Vojáci zde odpočívají v klidu a rozhodně nemají v úmyslu někoho děsit. Pokud máte sentimentální náladu a toužíte po samotě, máte ideální příležitost.
