Jak se sem šafrány, které zde nejsou původním druhem, dostaly, je předmětem různých úvah. Pravděpodobné je to, že se šafrán vysemenil ze sena, které s sebou přivezli francouzští vojáci během napoleonských tažení.
Šafrán bělokvětý v Lačnově vykvétá hned v několika lokalitách. Neznámější z nich je hned nedaleko centra obce, pár desítek metrů za areálem místní školy.
Obec Lačnov, která se rozkládá v údolí svažujícím se od severu k jihu v podhůří Vizovických hor, se nachází v okrese Vsetín, šest kilometrů od Valašských Klobouk a tři kilometry od Horní Lidče. Území obce bylo osídleno už ve 12. století a první písemná zmínka o Lačnově pochází z roku 1422, kdy zde stály dvě osady Velký a Malý Lačnov. Název obce je odvozen od osobního jména Lačen, tedy hladový. Obcí protéká Lačnovský potok, který s říčkou Seninkou napájí tři zdejší rybníky.
Mezi nejvýznamnější památky lidové architektury patří seskupení roubených budov kolem čtyřhranného dvorku s archaickými detaily z roku 1811 a stará studna s okovem.
Výpravu za výjimečným zážitkem spojeným s koberci fialově kvetoucích rostlin lze doplnit turistickým výšlapem k Lačnovským skalám. Vede k nim žlutě značená turistická stezka, na kterou narazíte na konci Lačnova. Skály jsou roztroušeny ve třech skupinách, z nich největší jsou Horní skály. Jsou zajímavé množstvím dutin a členitostí povrchu. Z centra Lačnova je to ke skalám necelých šest kilometrů.
Lokalitu s kvetoucími šafrány najdete snadno, obec se připravila a cestu vybavila směrovými šipkami.
