Tento měsíc se objevil roku 1655, v okuláru dalekohledu pana Christiaana Huygense, holandského astronoma. Vědec, který byl i autorem sci- fi o mimozemském životě, jistě nemohl tušit, že 14. 1. 2005 na jeho povrchu přistane sonda, nesoucí jeho jméno. Ani jeho italský přítel Cassini, protože sonda ponese jméno obou z nich, a zaslouženě. Měsíc Titan je opravdu kolos, hodný svého jména. Je větší než planeta Merkur, i když co se týče hmotnosti, trochu pokulhává. Je to jediný měsíc, který má hustou atmosféru a tlak na jeho povrchu je více než o 50% vyšší než na Zemi. Naprosto převládá dusík, na methan a vodík zbývají pouhá dvě procenta.
Nažloutlé přítmí, to byly první snímky z této sondy, která přežila na povrchu měsíce asi čtyři hodiny. Už samotné přistávání bylo výzkumnou prací a sonda stihla odeslat více než 350 snímků tohoto zmrzlého světa. Mínus 180°C ,takový mráz panuje na jeho povrchu. Obrovský oceán vody leží pod několika kilometrovou vrstvou ledu, zatímco povrch je pokryt směsí tuhých, organických látek a sněhu. V oblasti severního pólu měsíce bylo objeveno moře tekutého methanu, velikosti Černého moře na Zemi. Jen tento plyn zde může být při této teplotě v kapalném stavu. Lidské posádce, na oběžné dráze se budou naskýtat neuvěřitelné, fantastické možnosti pozorování. Planeta Saturn, jen o něco více než milion kilometrů vzdálená, je více než desetkrát větší, než náš měsíční úplněk.
7 let čekání bylo vynahrazeno v několika hodinách. Ze sondy Cassini k Zemi proudila kvanta informací
Někteří biologové se po odeslání prvních dat ocitli ve svém živlu. Hledat život na Titanu, to je opravdu velmi zajímavý úkol. Není třeba hned nad podobnými snahami lámat hůl. I naše planeta byla živá, a téměř dvě miliardy let zde život ke své existenci kyslík nepotřeboval. Proč by se něco podobného nemohlo odehrávat na Titanu? Život, který dýchá vodík a vydechuje methan. Těla z tuhého acetylenu. Organická polévka tekutých oceánů uhlovodíků. Voda není zapotřebí. Život si vždy najde cestu. Sonda Huygens byla a zatím stále ještě je tou nejvzdálenější sondou, které se podařilo přistát a dát vědcům tolik informací, že jim vystačí na celý jejich život.
