Článek o tom, že v některých hospicech své pacienty zvýšenými dávkami utěšujících léků raději zabíjejí, jen aby se kvůli nim nedostali do dluhů, vyvolal ohromné pohoršení. Jak si mohl redaktor Lánský dovolit něco takového říct? Vždyť doprovázet na smrt nemocné je tak těžká a zároveň tolik záslužná i potřebná práce.
Jenže právě proto, že při ní dochází k tak vyhroceným situacím, je potřeba být nanejvýš ve střehu, a pokud se najdou pracovníci hospiců, kteří něco takového dokážou opravdu říct nahlas, reakcí by nemělo být nazlobené zametání těchto informací pod koberec.
Ještě pořád má hodně z nás v živé paměti otřesné výpovědi z domu seniorů Slunečnice, jejichž hrubé a násilné pracovníky zachytila na kameru redaktorka Seznamu. Sklon k podobnému jednání vyhořelých a špatně zaplacených pracovníků, kteří jsou každý den tak blízko smrti a utrpení, je pečlivě zdokumentován vědeckou literaturou a patří k jedněm z hlavních aspektů práce tzv. pomáhajících profesí, který je bedlivě sledován.
A právě kvůli těm poctivým, slušným a obětavým zdravotníkům, kteří ze své profese dělají poslání, je třeba oddělit zrno od plev a ty, kteří jsou ochotní kvůli penězům třeba i zabít, z této sféry co nejrychleji a nejrazantněji odstranit.
zdroj: Jitka Kačánová, Náš REGION
