Ve správném určení druhu ploutvonožce mají někdy zmatek i novináři, přitom se dají od sebe rozeznat snadno. Kupříkladu jedno ze zvířat má ušní boltce a druhému chybějí, či jedno má zadní nohy a druhé ne. Nejlépe obě ploutvonohé šelmy odlišíte, když je zastihnete na souši.
Přední končetiny
Tuleni mají rozeznatelné prsty s dobře vyvinutými drápy.
U lachtanů jsou přední končetiny mnohem podobnější ploutvím.
Zadní končetiny
Tulení „nohy“ jsou srostlé a trvale směřují dozadu.
Lachtani mají zadní nohy rostlé do stran.
Uši
Tuleni nemají ušní boltce, ale ušní otvory, které jim kryjí záhyby kůže.
U lachtanů si můžeme všimnout výrazných „oušek“.
Pohyb ve vodě
Tuleni jsou životu ve vodě nejlépe přizpůsobenou čeledí ploutvonožců. Své tělo pohánějí pomocí ploutví, přičemž obratně využívají přední packy.
Lachtani plavou vlnitým pohybem celého těla. Po namočení jejich srst silně ztmavne, takže se u většiny druhů zdá být téměř černá.
Pohyb po souši
O co dokonaleji se pohybují tuleni ve vodě, o to větší mají problémy s pohybem na souši. Nemohou podsouvat zadní končetiny pod tělo a odstrkávat se jimi (táhnou je za sebou), takže se pohybují jen plazením po břiše. Svými neobratnými přísuny vzdáleně připomínají pohyb píďalky.
I když jsou lachtani také přizpůsobení vodnímu životu, na rozdíl od příbuzných tuleňů se však díky stavbě zadních končetin mohou poměrně obratně pohybovat rovněž po souši. Pomáhají si jimi a zvládají i drobné poskakování.
Spánek
Tuleni pod vodou i spí a na hladinu vyplouvají jen pro nádech v pravidelných intervalech. Pod vodou dokážou zůstat až 45 minut, obvykle se však potápějí na 5 – 10 minut.
Přestože jsou lachtani také dobře přizpůsobeni životu ve vodě, kde tráví většinu svého života, k rozmnožování, odpočinku a spánku u nich dochází na souši.
Tak už oba ploutvonožce hravě rozeznáte? I od rypouše…?
