Jak vysvětlil před časem i prezident roudnického sportovního klubu Karel Krejčí, musejí k tomu být alespoň ty nejzákladnější podmínky. V Roudnici už měli před časem, v sezoně 2014-2015, pěkný úlovek, 49 medailí v soutěžích ve 23 městech. A to už dodá špetku elánu. Karel Krejčí k výsledku říká: „Dali jsme trochu té statistiky o malých medailistkách do Roudnických novin.“
Budeme mít novou Áju Vrzáňovou?
Časy, kdy jsme měli zlatou Áju Vrzáňovou a Hanu Maškovou, jsou už dávno minulostí, přesto nás vždy potěší, když nahlížíme do přehledů našich sportovních reprezentantů. Sportovní přehledy se dělají vždy se zřetelem k celé soutěžní historii od jejích prvopočátků, suma sumárum. A tak jejich pevnými pilíři pro český i světový sport jsou zlaté medaile našich brilantních krasobruslařek Vrzáňové, Maškové, krasobruslařů Divína, Nepely, Vernera, Březiny a ve krasobruslařských dvojicích fantastické úspěchy sourozenců Romanových.
Samozřejmě, musíme se snažit i v současnosti a ne, že bychom se vůbec nesnažili. Máme přece královnu rychlé brusle, Martinu Sáblíkovou! Ale co také krasobruslení? Máme sedminásobnou mistryni ČR Elišku Březinovou. Nadějí je i mladinká mistryně ČR za juniorky Michaela Lucie Hanzlíková. V 8 letech vytáhla na „zimák“ za kamarádkou a dala si také říct. Přemluvila babičku, ta zas maminku a pak narychlo musela sehnat šaty na internetu na svůj první závod. A vyhrála. To je dobrý odpich pro kariéru, jak krasobruslaři trefně říkají, vždyť bez pořádného odpichu bruslí se nedá udělat pořádný axel, salchow, lutz, ani rittberger, natož flip či toeloop. „Je to sport krásný ve všem, to není jen technika. To je umění, tanec, muzika…“, vysvětluje úspěšná juniorka, jejíž dynamickou jízdu si můžeme vychutnat i na youtube.
Královny a králové piruet
Všechno začalo Sonjou Henje, její neskutečnou jízdou, 1930 na mistrovství Evropy ve Vídni (zimní olympiáda zařadila krasobruslení do svých her už o šest let dříve). Své vítězství opakovala pravidelně „v řadě“ od roku 1931 do roku 1936. Na evropském šampionátu získala 6 zlatých medailí. Z MS zlato přivezla 10krát a z olympiády 3krát. Ve 40. a 50. letech v evropských šampionátech na sebe upozornily zlaté Britky Cecillia Colledge a Jeanette Altwegg, potom Rakušanka Hanne Elgel a další. Pak se však objevila Češka. Ája Vrzáňová, suverénní mistryně na MS byla zlatá 1949 v Paříži, rok nato v Londýně, na ME 1948 v Praze byla bronzová, 1949 v Miláně stříbrná a 1950 v Oslu zlatá.
Na další českou královnu piruet jsme si museli zase chvíli počkat. V zahraničí bodovala piruetami Francouzka Nicole Hasslerová a konkurence stále stoupala. Vyžadovaly se piruety nízké v sedě, střední ve váze při arabesce, vstoje ve spirále i v záklonu, z axelu či salchowu, několikanásobné rotace vzdušné, čím víc, tím lépe pro bodové hodnocení technických povinných i volných jízd.
V první polovině 60. let patřila ledová plocha Holanďance Sjoukje Dijkstrové. Měla dynamickou sportovní jízdu. Krokové sekvence, vysoké bleskové roznožky, piruety v sedě jako rychlootáčky v mixeru. Na ZOH 1964 byla suverénní vítězkou. Pak se však prosadila Němka Gabriela Seyfertová a držela si naprosto neproniknutelný sled prvenství v řadě.
Přesto se zabojovat o zlato odvážila i krásná mladičká Češka, Hana Mašková. Oslnila brilantními vzdušnými otočkami. Na světový šampionát jela už ve 14 letech. Trénoval ji kouč Áji Vrzáňové, Karel Glogar, potom Jaroslav Sadílek a Míla Nováková. Na MS 1967 a 1968 vybojovala bronz, na ME 1967 a 1969 už to bylo stříbro. V roce 1968 se stala suverénní mistryní Evropy. Na ZOH 1968 v Grenoblu získala bronz. Od úspěchu Hany Maškové, její krátké kariéry, už se nám takové medaile pro český sport nepodařilo získat, už vůbec ne na olympiádě, až na bronz na ME v roce 1974 v Záhřebu Lianě Drahové. A tak si v zahraničí úspěchy vychutnávaly zahraniční reprezentantky, v 80. letech na ME 6krát v řadě byla královnou ledu Němka Katarin Wittová, také 2x vítězkou olympiády 1984 a 1988. V letech 2007 a 2008, 2012 a 2013 se zadařilo Itálii, Carolin Kostnerová byla v Evropě zlatá, na olympiádě 2014 bronzová. Pak na sebe upozornily ruské závodnice, např. Alina Zagitová vyhrála olympiádu v roce 2018 a vloni na ME 2020 zvítězila Alena Kostornaia.
A přece. Soupeření se přeneslo do krasobruslení mužů. Na ZOH 1972 v japonském Saporu byl Ondřej Nepela zlatý pro svoje trojité lutzy. Před ním z olympiády´60 Karol Divín přivezl stříbro, 1984 Jozef Sabovčík a 1992 Petr Barna bronz. Z ME 2008 v Záhřebu dovezli Tomáš Verner zlato za trojité lutzy a salchowy i čtverný toelop a 2013 Michal Březina bronz. Je sice v USA, ale jak sám říká, může si zazávodit dle možností i za svoji domovinu.
Jablka nepadají daleko od stromů
Zadařilo se letos i jeho sestře Elišce Březinové, nyní v lednu na závodech čtyř zemí v Polsku byla první a hned za ní Nikola Rychtaříková, z mužů měl úspěch Jiří Bělohradský. Z párů se u nás daří dvojici Natálie Taschlerová-Filip Taschler.
Mnohonásobná česká mistryně Eliška Březinová potvrzuje pravidlo, že jablko opravdu nepadá daleko od stromu, tatínek je trenérem krasobruslení a předal svoji hřivnu i dětem. Ví, kolik je k pěstování talentů zapotřebí času, ale i to, jak důležitá je dlouhodobá podpora měst a jejich programů sportovního rozvoje v regionech.
