James Felix Bridger, zvaný Jim Bridger, se narodil 17. března 1804 v Richmond a v roce 1812 se přistěhoval s rodiči do Missouri. Ve věku třinácti let osiřel a vyučil se kovářem. Neměl žádné vzdělání, po celý život zůstal negramotný. Domluvil se však francouzsky, španělsky a ovládal některé místní indiánské jazyky. Měl statnou postavu a i díky tomu přežil extrémní přírodní podmínky na svých výpravách.
Roku 1822 se na několik let přidal k výpravě generála Ashleyho, jejímž cílem byl lov kožešin a která mířila na Západ k hornímu toku řeky Missouri. Stal se také členem lukrativní Rocky Mountain Fur Company, která se zabývala obchodem s bobřími kožešinami a prodávala je obchodníkům rovnou, bez dalších prostředníků. 2. června 1823 Ashleyho výpravu přepadli Indiáni kmene Arikara. Patnáct mužů zabili, ostatní členové výpravy uprchli po řece nebo se poschovávali, dokud nedorazil oddíl armády Spojených států a Indiány nezpacifikoval.
V srpnu 1823, stále s Ashleyho výpravou, se v místě kde se větví řeka Grand River, vydali Jim Bridger, Hugo Glass a několik dalších členů výpravy na lov, aby doplnili zásoby masa, které se už tenčily. Glasse napadla medvědice grizzly, která měla dvě mláďata. Zdvihla ho do vzduchu a praštila s ním o zem. Glass ještě stačil vystřelit do vzduchu, aby medvědici vyděsil a nenapadla kamarády. Pak ztratil vědomí. Generál nechal nastoupit lovce s výzvou, aby se přihlásili dva dobrovolníci, kteří zůstanou s Glassem, dokud neumře, a pak ho pohřbí. Krok kupředu z řady udělali Bridger a Fitzgerald a začali kopat hrob. Zbytek výpravy odešel. Později tvrdili, že je vyrušili Indiáni kmene Arikara, takže oni dva popadli Glassovu pušku, nůž a další jeho věci a utekli. Ostatní jim však měli za zlé, že nahlásili Glassovu smrt, aniž ho pohřbili.
Stalo se však něco nečekaného. Přes zranění, která utrpěl, se Glass probral z bezvědomí, a nakonec se i uzdravil. Potom se rozhodl, že si to s oběma „výtečníky“ vyřídí, chtěl dostat zpět své zbraně anebo potrestat je za to, že ho opustili. Bridgera našel u ústí řeky Bighornu a odpustil mu kvůli jeho mládí. A když našel Fitzgeralda, zjistil, že byl potrestán za zabití vojáka americké armády a ušetřil ho také.
Jim Bridger byl jedním z prvních bílých mužů, kteří navštívili gejzíry v Yellowstonu a Velké Solné jezero. Kvůli jeho slanosti Bridger věřil, že to může být mořské rameno Tichého oceánu. Dále objevil zkratku na Oregonské stezce, která se podle něho nazývá Bridger Pass (průsmyk). V roce 1843 založil obchodní stanici Fort Bridger ve Wyomingu. Protože znal důkladně Skalnaté hory, byl vyhledávaným průvodcem pionýrů hledajících nový život na Západě, včetně prvních mormonů a oddílů americké armády. Dovedl také poutavě vypravovat příběhy z divočiny. Své skutečné zážitky si však „přibarvoval“ tou pravou zálesáckou latinou.
Přitom všem se ještě stihl celkem třikrát oženit, pokaždé s indiánkou. Roku 1835 si vzal za ženu Indiánku z kmene Flathead. Měli spolu tři děti, a když zemřela, roku 1846 se oženil s dcerou náčelníka Šošonů, která však zemřela za tři roky při porodu. Roku 1850 si vzal za ženu Washakie, dceru náčelníka Šošonů a měl s ní další dvě děti. Některé z dětí poslal do škol na Východ, aby získaly vzdělání.
V roce 1868 se Bridgerovi náhle významně zhoršilo zdraví, trpěl strumou, artritidou, revmatismem a měl další zdravotní problémy. Kromě toho nastala i změna poměrů v krajině Skalnatých hor, kam přicházeli další osadníci. Vedlo to ke konfliktům s původními obyvateli a Bridger se proto rozhodl vrátit na rodinnou farmu blízko Kansas City v Missouri, kde 17. července 1881 zemřel.
Jako legenda dobývání Západu je zmiňován v řadě písní, knih a filmů, ne vždy podle pravdy. Nemohl třeba před bitvou u Litlle Bighornu (1876) varovat generála Custera, jak zpívá Michal Tučný s Greenhorny, neboť tam nebyl – už by mu to nedovolil jeho zdravotní stav. Jeho život spíše vystihuje verze, kterou napsal a nazpíval Jiří Grossman.
