U pražské Stromovky se bourá. Naruší nový dům prostředí Bubenče?

6.5.2021
Fefík

Původně bývala v těchto místech Prokopovská chalupa, za třicetileté války pobořená.  Její majitelé, kteří vlastnili ještě dvorec čp. 13 (nad čínským velvyslanectvím), nový dům nestavěli, ale zřídili si tu zahradu. Těmi majiteli byli Jarošovi, podle kterých se pak zahrada zvala Jarošovskou, někdy taky „zahrada u obory“.

Dědicové Josefa Jaroše se v roce 1802 dostali do potíží a tak zahradu i dvorec č. 13 vydali staviteli a architektu Josefu Zobelovi. Nový majitel si usmyslel vystavět si vilu – první občanskou vilu – na Cihelném vrchu v místě Petschkovy vily (PNP), kde ovšem stál domek lopatáře Jana Dominika. Zobel nabídl lopatáři, že mu postaví stejně velký domek v zahradě a přidá půdu na zahrádku (ne však celou zahradu). Nabídku pánové 9. dubna 1804 stvrdili, aby ale byla potvrzena Dominikova robotní povinnost, přešlo číslo jeho starého domku 37 na ten nový.

Hrabal s Lustigem budou mít u Rokytky muzeum. Osmičková opozice je k projektu skeptická

V čase, kdy Zobel zachraňoval Bubenečským rozpadnuvší se právě vystavěný kostel sv. Gottharda, tedy v roce 1810, Dominik nový domek prodal pražskému měšťanu Ferdinandu Haasovi, pak ho měla Terezie Červenková, její zeť, řezník Jan Prokop, potom krejčí Tomáš Vlach, který v pauze vyměnil jehly a nitě za pekařinu, dům přestavěl a rozšířil tak, že v něm žilo až 17 rodin. Můžeme tedy směle říct, že dům vznikl v polovině 19. století v klasicistním (empírovém) slohu.

V roce 1994 Ministerstvo kultury ČR upustilo od památkové ochrany zdevastovaného domu, ale doporučilo tu vystavět objekt, který bude „zachovávat objemovou skladbu areálu“. Stalo se, vyrostl dům, jehož „mládí“ byste nepoznali. Nyní jde ale dům k zemi a má tu vyrůst něco nového. Je ale otázkou, zda zůstane genius loci starého Bubenče uchráněn.

Smíchovský kostel má nové varhany. Těší se na své posluchače



Nepřehlédněte