Roxelana pocházela z dnešní západní Ukrajiny, známé dříve jako Červená Rus a později východní Halič, kde se roku 1505 či 1506 narodila v Rohatyni (dnes Rogatin v Ivano-Frankovské oblasti), snad do rodiny popa, nejspíše jako Anastasyja nebo Alena Lisowska. Červená Rus byla tehdy hraničním územím Polského království s Osmanskou říší a jako taková trpěla častými nájezdy Tatarů (tj. Mongolů) z Krymského chanátu. Ti dobývali a plenili nejen území, ale také místní obyvatele odvlékali do otroctví. Při jednom takovém nájezdu Tataři v roce 1520 zajali i A. Lisowskou a ta byla posléze prodána osmanskému sultánovi Sulejmanu I. (1494 – 1566) jednomu z nejznámějších tureckých sultánů v historii. V Evropě ho nazývali “Nádherný“, v Turecku „Kanuni“ (Zákonodárce). Zavedl soubor zákonů, které fakticky uzákonily v Turecku nevolnictví.
V sultánově harému, zvaného „Brána blaženství“, Roxelana, původně jen konkubína, přestoupila k islámu. Záhy si sultána podmanila a stala se jeho velkou láskou. Sultán jí začala říkat Hürrem čili Radostiplná a věnoval jí i své verše. Prvního syna mu Hürrem dala již v roce 1521 ve svých 15 či 16 letech, hned následující rok po odvlečení do otroctví, a obdržela titul „haseki sultan“, tj. žena, která porodila prince. Zakrátko došlo i k tomu, že dosavadní sultánova favoritka Gülbahar (původním jménem Rose Pranvere) ztratila jeho přízeň, a Hürrem byla po celá léta sultánovou jedinou ženou, v pořadí čtvrtou. Podle islámu mohl mít sultán čtyři zákonité ženy a tolik souložnic, kolik byl schopen uživit. Bylo však také dosud tradicí, že osmanští sultánové neženili. Sulejman I. tuto tradici porušil a roku 1530 se s Hürrem oženil.
Po svatebním obřadu Sulejman pozdvihl Hürrem do pozice „baš-kadin“ (hlavní ženy). Hürrem byla nejen zkušenou milovnicí, ale i inteligentní společnicí a skvěle se orientovala i ve státních záležitostech. Patřila mezi nejvzdělanější ženy své doby, přijímala zahraniční posly a vyslance, odpovídala na dopisy zahraničních panovníků, šlechticů a umělců. Zachovaly se i její dva turecky psané listy polskému králi Zikmundu Augustovi.
Z její iniciativy a díky jejímu postavení „první dámy“ v Turecku byla v Istanbulu postavena řada mešit, lázně a náboženské školy (madrasy) dále např. i v Medině, Mekce a Edirne. Sultánovi celkem porodila pět synů, z nichž jeden zemřel v útlém věku, a jednu dceru, a měla na sultána značný vliv i v mocenském boji o následnictví trůnu. Dokázala nejen chtít, ale i prosadit, aby se jeho nástupcem stal jejich společný syn Selim II. Sama se jeho nástupnictví nedožila, zemřela o 8 let než sultán, 17. dubna 1558.
Populární a ne zcela historickou formou zachytila poměry v harému Sulejmana I. i Osmanské říši té doby turecká Telenovela „Velkolepé století“ (2011 – 2014). Její děj začíná roku 1520, kdy bylo sultánovi 26 let.
