Jane Elizabeth Digbyová se narodila 3. dubna 1807 do bohaté rodiny. Její otec byl slavný admirál a matka Jane dcerou hraběte z Leicesteru. Už v době jejího mládí byli rodiče a příbuzenstvo zděšeni jejím impulzivním a těžko kontrolovatelným chováním. Když jí byl 13, sešla se „rodinná rada“ a usoudila, že by Jane měla být co nejdříve provdána, aby se v manželství zklidnila a „zkrotla“. Provdat ji by neměl být problém. Měla vyšší dokonalou postavu, krásnou tvář orámovanou světle zlatými vlasy, modré oči a dlouhé řasy. Na sňatek tak došlo už v jejích 17 letech, ale…
- Jejím manželem se roku 1824 stal dvakrát tak starý baron Ellenborough, povahou „leklá ryba“ nebo „ani ryba, ani rak“. Příbuzní doufali, že Jane se vedle něho zklidní. V manželství se Jane sice dočkala žádané počestné nudy a jednotvárnosti, ale to ji jen vyprovokovalo k tomu, aby si začala hledat rozptýlení s milenci. Roku 1828 se jí narodil syn Arthur, který však zemřel v necelých dvou letech.
- I když byl syn rodinou uznán za baronova syna, jeho biologickým otcem byl bratranec z matčiny strany plukovník George Anson, se kterým Jana předtím prožila rok plný lásky. Pak se rozešli, ale Jane nesla tento rozchod velmi těžce.
- A co si vybrala jako nejlepší lék na své zlomené srdce? Pohledného prince Felixe Schwarzenberského. Skandál na sebe nenechal dlouho čekat. Provdaná žena má mimomanželský poměr s princem, který je ještě k tomu diplomatem! Jane s princem otěhotněla a v Basileji se jí roku 1829 narodila dcera Mathilde, zvaná Didi. Jane se chtěla rozvést a odjet s Felixem do Bavorska. Ačkoli se mezi milenci vyskytly i neshody, Jane porodila v prosinci 1830 v Paříži další dítě, syna Felixe. Dostal jméno po otci, ale brzy po narození zemřel. Princ konečně pochopil, že si ukousl větší sousto, než může spolknout. Zoufale prosil Jane, aby se smířila s manželem, a počátkem roku 1831 pro jistotu uprchl do Bavorska, aby si zachránil svou politickou kariéru.
- Roku 1830 získal manžel Jane od parlamentu souhlas k rozvodu a své nyní již bývalé choti poskytl velkou apanáž. Nikdo se už nedozví, zda to udělal z velkodušnosti či z radosti, že se toho „stroje na skandály“ jednou provždy zbavil. Jane se přestěhovala do Mnichova a okamžitě se zamilovala do dosud nejvýše společensky postaveného muže, jakého kdy poznala, krále Ludvíka I. Bavorského. Jejich vztah neměl dlouhého trvání, nakonec i vzhledem ke králově výstřednosti hraničící se šílenstvím.
- Nového milence si Jane našla v bohatém vlastníku polností, německém baronovi Karl von Venningenovi, se kterým otěhotněla a narodil se syn Heribert (1833). Přestala už konečně také myslet na dávno ztraceného prince Felixe, v listopadu 1833 se za barona provdala a v manželství se jim roku 1834 narodila ještě dcera Bertha.
- Rodinné štěstí však Jane brzy zevšednělo, a když potkala hraběte Spyridona Theotokise, zatmělo se jí před očima a rázem zapomněla na manžela a děti. Nebylo divu, neboť Spyridon byl čtyřiadvacetiletý Řek, krásný, bezstarostný a horkokrevný. Když se baron o této nevěře své ženy dozvěděl, vyzval Řeka na souboj a zvítězil. Soka ale jen lehce zranil a manželce povolil rozvod pod podmínkou, že děti zůstanou v jeho péči, s čímž Jane souhlasila. Roku 1840 se jí a Spyridonovi v Paříži narodil syn Leonidas, Jane přestoupila na pravoslaví, následovala svatba se Spyridonem a v následujícím roce se celá rodina přestěhovala na manželovy rodinné statky na řeckém ostrově Korfu. Šťastně však spolu žili pouhých pět let. Když malý Leonidas nešťastnou náhodou vypadl z balkonu a zemřel, manželství se rozpadlo.
- Jane se opět rozvedla a útěchu našla u řeckého krále Otty, kterého si ovšem nemohla vzít za manžela.
- V roce 1849 se ve svých 42 letech se opět vrátila do aténské vyšší společnosti a vrhla se do dalších milostných dobrodružství. Určitý čas se po jejím boku vyskytoval hrdina řecké revoluce, generál Christodoulos Hatzipetros. Když však zjistila, že pro něj není jediným objektem jeho milostného zájmu, opustila ho.
- Aby se rozptýlila, vydala se na Blízký východ, do syrské Palmýry. Tam roku 1853 potkala šejka Medjuel el Mezraba, který by mohl být jejím synem, neboť byl o 20 let mladší. Šejk opustil svou první ženu Maschu, matku svých dvou dětí, i svou druhou manželku, Jane přestoupila na islám a ještě téhož roku se konala se svatba. Po ní přijala jméno Jane Elizabeth Digby el Mezrab. Šejk byl kromě jiného fascinován bílou barvou její kůže a říkal jí „Milky Lady“. Bělostná pleť jeho ženy nyní vynikala ještě více, protože Jane si své světlé vlasy obarvila na černo. V roce 1856 se pak Jane po mnoha letech přijela podívat do Anglie a usmířila se s těmi svými příbuznými, kteří ještě byli naživu. Jejich způsob života ji však připadal cizí. Po šesti měsících svou vlast opustila více než ráda. „Doma“, tj. v Arábii, se plně přizpůsobila způsobu životu svého muže, i když se vzhledem k věkovému rozdílu časem trápila pochybnostmi o jeho věrnosti. Medjuel jako šejk totiž vždy půl roku pobýval v poušti, kde měl své povinnosti, a půl roku s Jane v honosné vile v Damašku. Přesto spolu zůstali až do její smrti 11. srpna 1881, kdy Jane zemřela v 74 letech na úplavici. Pohřbena je na protestantském hřbitově v Damašku. Po pohřbu odešel její manžel do pouště a podle rodového zvyku tam obětoval velblouda.
