Podle všeho jí byl příslušník německého šlechtického rodu Welfů zvaný Heinrich der Löwe čili Jindřich Lev (1129 – 6. 8. 1195) svého času nejmocnější říšský kníže. A i když ochočeného lva nikdy neměl, jeho život byl značně dobrodružný i tak.
Proslavil se ale také překladem Kámasutry a příběhů Tisíce a jedné noci, objevil jezero Tanganjika a sloužil v armádě. V jeho osobě se ideálně spojily odvaha a zvídavý a bystrý intelekt s fyzickou zdatností, bez čehož se žádný úspěšný vědec a cestovatel v 19. století nemohl obejít. A jako všem odvážným mu přálo i štěstí.
Horká, vonící káva, patří neodmyslitelně k sychravým a studeným podzimním dnům. Pokud vás netrápí nachlazení, nebo se nechystáte do postele, tak zcela jistě. Nic proti čaji, nic proti grogu, ale k udržení čilosti je káva téměř nezbytná. Stejně jako naše příprava čaje způsobí Japonci nejspíš husí kůži, totéž by se jistě stalo, kdyby na naši přípravu kávy pohlížel Arab. Inu, jiná země jiný mrav. Odkud se vlastně vzala v Čechách? Jak dlouho už voní na našem, evropském stolu?
A to by byla velká škoda. V USA došel stejného uznání jako třeba Marco Polo nebo David Livingstone, objevitel Viktoriiných vodopádů. Zároveň byl ale také katolický kněz, a proto se o něm po roce 1948 nesmělo moc vědět. Zemřel 12. dubna 1944 a z jeho poznatků čerpáme dodnes.
Když v 19. století urozená a bohatá mladá dáma nevěděla, co za skopičiny vyvádět dřív, měla na to rodina jednoduchý recept. Provdat ji s nadějí, že v manželství zkrotne. U Jane Digbyové se ale její příbuzní přepočítali.