Bez nadsázky je totiž celosvětově považován za jednoho z největších orientalistů a arabistů na přelomu 19. a 20. století. Francouzský filozof a esejista Ernest Gellner (1925 – 1995) mu dal v narážce na Thomase Edwarda Lawrence přezdívku Lawrence z Moravy (Moravian Lawrence), v českých zdrojích bývá tato přezdívka použita ve tvaru „český Lawrence z Arábie“ či „moravský Lawrence z Arábie“. Co všechno zažil?
- Pocházel z Rychtářova u Vyškova, kde se 30. června 1868 narodil do selské rodiny. Po maturitě na gymnáziu studoval na Bohoslovecké fakultě v Olomouci se zvláštním zájmem o semitské jazyky, z nichž mnohé jsou již mrtvé (1887 – 1891). Roku 1891 byl vysvěcen na kněze a čtyři roky poté získal doktorát z teologie.
- Aby si prohloubil svá teologická studia, začal se zajímat o arabský svět jako souputníka křesťanství, a proto v letech 1895 – 1898 studoval na univerzitách na Blízkém Východě. Hodně zde také cestoval, chtěl si sám udělat názor na místa, kde se odehrávaly události Starého i Nového zákona.
- Prováděl i výzkum v terénu. V Jordánsku v okolí skalního města Petry objevil pouštní palác „Kusejr Amra“ (1898) s barevnými freskami, což vzbudilo doslova světovou senzaci (nyní památka UNESCO). Své poznatky a objevy z té doby shrnul do knih „Arabia Petraea“ a „Kusejr Amra“.
- Roku 1902 byl Musil jmenován mimořádným a roku 1904 řádným profesorem na Bohoslovecké fakultě v Olomouci a řádným profesorem na teologické fakultě univerzity ve Vídni (1909). Pražské a vídeňské vědecké ústavy mu umožnily v letech 1908 až 1912 několik dlouhých cest do Palestiny, Sýrie a Iráku. Prováděl topografický výzkum a vytvořil první podrobné mapy. Studoval předislámské a islámské památky, etnografii a folklór.
- V severní Arábii žil dlouhou dobu u beduínského kmene Rwala a stal se jeho členem pod jménem šejch Músa ar Rueili. Studoval i místní jazyky, a protože byl výjimečně nadaný, ovládal kromě klasických i moderních světových jazyků i 35 arabských nářečí.
- Během první světové války podnikl Alois Musil několik tajných misí na Blízký Východ s cílem pomoci hospodářskému pronikání Rakouska-Uherska do těchto zemí. Po nástupu císaře Karla I. na trůn v listopadu 1916 jeho vliv ještě vzrostl – stal se zpovědníkem císařovny Zity. Zasadil se o amnestii významných českých politiků Kramáře, Rašína, Klofáče a mnohých českých účastníků vzpour v boce Kotorské.
- Po vyhlášení republiky se přestěhoval z Vídně do Prahy a byl roku 1920 jmenován řádným profesorem na Univerzitě Karlově. Významně se zasloužil o založení Orientálního ústavu (1922). Ve dvacátých letech navštívil dvakrát Spojené státy a s přímluvou Masaryka publikoval výsledky svých cest v angličtině. V letech 1929 – 1932 Musil vydal zjednodušené verze svých cestopisů v osmi svazcích.
- Jeho vědecká práce na poli arabistiky dosáhla velkého mezinárodního uznání. Byl zapsán do síně slávy Americké geografické společnosti vedle Marca Pola a Livingstona. Záslužná byla i jeho popularizace poznatků pro mládež. Napsal dvacet dobrodružných knih, jejichž děj se odehrává v arabském světě spolu s vysvětlením arabských a islámských tradic.
- V roce 1936 odešel do důchodu na svůj statek v Otrybech u Českého Šternberka a tam také o osm let později, 12. dubna 1944, zemřel.
![Alois Musil - K?us?ejr Amra, Perspektivische Ansicht im Querschnitt [von Nord].](https://nasregion.cz/wp-content/uploads/2017/09/Perspektivní-řez-zámkem-Kusejr-Amra.-wikipedia-129x129.jpg)
Po únoru 1948 byly informace o tomto knězi, vědci a cestovateli zcela potlačeny. Knihy, které Alois Musil napsal, byly vyřazeny z knihoven, a prakticky bylo o něm zakázáno se jakkoli zmiňovat či psát. Komunistická totalita tak zbavila náš národ povědomí o této bezpochyby mimořádné a vynikající osobnosti. I na něj můžeme být jako Češi jenom hrdí – jenom o něm vědět.
