• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Uprostřed Pacifiku začalo svítat. Za přísného radiového klidu vyplula válečná flotila směr Pearl Harbor

    7.12.2019

    V Londýně byla tehdy hluboká noc a spánek britského premiéra Churchilla jistě nebyl klidný. Invaze na ostrovy se Hitlerovi nepodařila, nicméně Británie těžce krvácela a nebezpečí ještě zdaleka nebylo definitivně zažehnáno. Na opačném konci světa, uprostřed Pacifiku, právě svítalo. Psal se sedmý prosinec 1941. Nikdo v té chvíli ještě netušil, že dnešním dnem začne svítat naděje i pro Evropu.

    Nemá smysl vracet se v čase do historie. Úplně postačí světová hospodářská krize v roce 1929. Japonské císařství, závislé na zahraničním obchodu a dovozu surovin, se dostalo do velmi svízelné situace. Mariany a Marshallovy ostrovy, které Japonsko obdrželo, jako jedna z vítězných mocností první světové války, měly sice strategický vojenský význam, ale jejich ekonomický přínos byl nulový.

    Admirál, který dal Japonsku kamikaze, na konci války pochopil svůj omyl. A spáchal harakiri

    Bylo nutné hledat zdroje surovin a Japonsko si zvolilo směr, který jim přinesl řadu vojenských neúspěchů. Tím největším byla porážka Kuantungské armády v bitvě u Chalchyn golu, což je řeka ve Vnitřním Mongolsku. Japonci zde byli v létě 1939 poraženi sovětskou armádou a tento neúspěch byl natolik drtivý, že si další dobrodružství na severu netroufli opakovat.

    V červenci obsadili Francouzskou Indočínu. Reakce USA, Británie a Nizozemska na sebe nedala dlouho čekat. K zákazu dovážet do Japonska železný šrot, ke zmrazení japonských aktiv v amerických bankách, se přidal zákaz dovážet ropu. To už bylo velmi zlé. Japonsko začalo čerpat z vlastních rezerv téměř třicet tisíc tun denně, na výrobu pohonných hmot.

    Jediné letadlo málem potopilo letadlovou loď. Poznejte příběh USS Franklin

    Bylo nutné jednat. Japonsko mělo dvě možnosti. Stáhnout se z Indočíny a dalších obsazených území, nebo rozpoutat válku se Spojenými státy. Japonský militarismus nebyl o nic menší než Hitlerovy ambice, a generálové se rozhodli pro válku.  Trnem v oku jim byla americká Tichomořská flotila, kotvící v Pearl Harboru, na Havajských ostrovech.

    Japonci byli učenliví. Tentokrát jim nechtěně poradili Britové, kteří o rok dříve zničili torpédy z letadel, několik italských lodí, v přístavu Taranto.  Japonská torpéda, shozená z letadel, však zaujímala horizontální polohu až po dosažení hloubky dvaceti metrů. Americký přístav byl daleko mělčí, sotva dvanáct metrů, ale Japonci tento problém vyřešili tím, že torpéda odlehčili dřevěnými stabilizátory.

    FOTO: Pearl Harbor

    Pearl Harbor - Pearl HarborPearl Harbor - Pearl HarborPearl Harbor - Pearl HarborPearl Harbor - Pearl HarborPearl Harbor - Pearl Harbor

    Za přísného radiového klidu, vyplula 26.11. 1941 válečná flotila od ostrova Iturup, v Kurilském souostroví a zamířila k Havaji. Vzdálenost více než pět tisíc kilometrů urazila za necelých deset dnů. Dále už je historie velmi známá, tak známá, že zde nemá smysl vypočítávat ztráty. Historie ztvárněná v literatuře i ve filmech.

    Japonci svého cíle nedosáhli, tak jak by si přáli. Nepodařilo se jim zničit ani jednu americkou letadlovou loď. Dvě už byly na cestě k Midway, tři další se nacházely v Atlantiku a ta poslední kotvila v San Diegu. Podstatné je však to, že tímto dnem se Spojené státy zapojily do celosvětového válečného konfliktu. O tři dny později vyhlásil válku USA i Hitler a Mussolini. Americká válečná mašina se roztočila na plné obrátky a pan Churchill mohl říci, že konečně usíná spánkem vděčných a zachráněných.

     



    Nepřehlédněte