„Kamil Lhoták během svého velmi plodného a bohatého života namaloval na 2000 obrazů, zhruba 600 grafik, 18 tisíc ilustrací pro více než 500 knih a 10 tisíc kreseb. Jako tvůrce se rovněž podepsal pod dvacítku filmů, z nichž nejznámější je asi legendární Dědeček automobil. Za svůj první animovaný film Atom na rozcestí si dokonce z Benátek odvezl první cenu,“ připomněl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.
Život tohoto oblíbeného umělce byl dlouhá léta spojen s Prahou 1, kde se svými nejbližšími žil od roku 1962 v Rybné ulici, a to až do své smrti roku 1990.
Vyměnili si medaile
„Pan Kamil Lhoták uspořádal velké množství výstav a díky synovi Kamilovi, vnučce Haně a Spolku přátel Kamila Lhotáka jejich počet stále a dodnes roste. Díla pana Lhotáka lze nalézt v řadě českých a zahraničních galerií a soukromých sbírek,“ upozornil Oldřich Lomecký, který z rukou Kamila Lhotáka mladšího převzal pamětní medaili jeho otce.
Velké plány Spolku přátel Kamila Lhotáka
Prodejní výstava „Léto Kamila Lhotáka“ představuje podle slov tajemníka Spolku přátel Kamila Lhotáka Evžena Škňouřila Lhotákovy obrazy v podobě autorizovaných reprodukcí obrazů na plátně, které jsou nejen uměleckým dílem se stejnou výpovědní hodnotou jako originály, ale jsou i dokonalými reprodukcemi konkrétních originálů zachycených na digitálních fotografiích.
Spolek totiž chce veřejnost podrobně seznámit s celou Lhotákovou tvorbou, jeho obrazy však byly kompletně prodány galeriím, galeristům a soukromým sběratelům.
Zapřené dítě
Kamil Lhoták se narodil 25. července 1912 v pražských Holešovicích. Jeho matka Anna Kouglová (+ 1965) již od dětství milovala divadlo a její společenská povaha ji na jednom ze žofínských plesů pomohla k seznámení s mladým medikem Kamilem Lhotákem, přesněji Kamilem Lhotákem, rytířem ze Lhoty (1876 až 1926), pozdějším známým profesorem farmakologie, potomkem rytířů z Vysoké Lhoty u Pyšel. Z dlouhodobého vztahu mezi mladou herečkou (zaskakovala například ve Švandově divadle) a o dva roky mladším medikem se narodil syn Kamil.
Společensky nerovný vztah a hlavně obava z poškození kariéry dohnaly rytíře ze Lhoty k zatajení dítěte. S jeho matkou se nikdy neoženil, i když celý život svého syna a jeho matku finančně podporoval. Přestože se s nimi málo stýkal a úzkostlivě dbal na utajení veškerých návštěv, podařilo se mu v době války nakazit svého syna dětskou obrnou. Následkem bylo celoživotní poškození chlapce tak, že kulhal. Komplex zapíraného dítěte, který mu kamarádi v dětství dávali pocítit, dovedl malého Kamila k citlivosti a pochopení se stejně postiženými. První z nich byla Anna, Lhotákova budoucí múza a také životní partnerka. Vztah k otci, jemuž s oblibou říkal fotr, byl po celý život velmi komplikovaný a nedokázala ho napravit ani finanční podpora rodině, ani půlmilionový odkaz, který profesor Lhoták po letech svému synovi a jeho matce odkázal.
Inspiroval se starými plakáty, obrázkovými časopisy a atlasy
Milující a na svou dobu velmi vzdělaná Anna Kouglová vedla svého syna k zájmu o umění, především o malířství a literaturu. Vedle Julese Verna s nádhernými xylografickými ilustracemi Edouarda Rioua si Lhoták zamiloval i Toulouse-Lautreca, snad i díky jeho osudu postiženého.
Jeho osobitý a dobře rozpoznatelný malířský rukopis bývá charakterizován jako pohled „okouzleného dítěte“, inspiroval se vzpomínkami na dětství, starými plakáty, obrázkovými časopisy a atlasy.
Kamil Lhoták byl členem Skupiny 42, v níž se setkával s Jiřím Kolářem, Janem Smetanou, Františkem Hudečkem či Janem Kotíkem. Umělci této skupiny se svými náměty zaměřovali na každodenní život ve městě, život na periferii města. Malíř Lhoták byl ve své tvorbě velmi produktivní, nebylo dne, kdy by nedokončil alespoň jednu kresbu či plátno. Všechny své olejomalby pečlivě sepisoval do svého soupisu maleb, který zůstal dodnes dochován a pomáhá znalcům s identifikací děl.
Praha 6 věnuje Lhotákovi pamětní desku
Také Praha 6, kde byl Kamil Lhoták zmiňován na dejvické adrese Eliášova 8 (ateliér?) a kde v letech 1939 až 1961 bydlel s rodinou v Bubenči v Terronské 54, chce letos uctít mistrovu památku a osadit bubenečský dům pamětní deskou.
