Velká část ilustrací s touto tematikou pochází z 30. let 20. století, kdy Zdeněk Burian spolupracoval s nakladatelstvím Josefa Richarda Vilímka (1860 v Praze – 1938 tamtéž), největší osobností nakladatelského průmyslu první republiky. Ilustrace knih Adolfa Zemana, Jana Závladského, Jaroslava Arnošta Trpáka spolu s ilustracemi k dětskému časopisu Malý čtenář nás přenášejí do doby dějinných událostí, které vyvrcholily vznikem Československé republiky.
Zdeněk Burian jim vtiskl nezapomenutelný výtvarný ráz založený na dokonalé technické virtuozitě, která ve spojení s pestrostí technických přístupů a autorovou imaginací v sobě zakódovala poselství o humanismu, hrdinném boji, vítězství, ale i mementu mori.
V libeňském Bílém domě se seznámíte s opomíjenou částí Burianova díla
Výstavou, která probíhá v Bílé galerii v tzv. Bílém domě na libeňské adrese U Meteoru 6, se na chvíli ponoříte prostřednictvím ilustrací velkého mága do světa, který byl, na rozdíl od dobrodružných knih, součástí naší historie, velmi reálný a plný hrdinů a velkých příběhů, které je nutné uchovávat a připomínat.
Na akademii, kam byl přijat už jako dítě, dlouho nevydržel
Talentu Zdeňka Buriana (1905 v Kopřivnici – 1981 v Praze) si všimli již na základní škole, ve 14 letech byl (údajně na doporučení ilustrátora Jana Gotha a Maxe Švabinského) přijat na Akademii výtvarných umění, přímo do druhého ročníku. Na škole vydržel ale pouze necelé dva roky a už v šestnácti se začal živit jako ilustrátor. Ilustroval především dobrodružnou literaturu.
Komunistům se nelíbil jeho vztah k trampingu
Mezinárodního uznání se mu dostalo za rekonstrukce vymřelých zvířat a rostlin, kterým se věnoval ve spolupráci s předními odborníky, mezi nimiž byli prof. Josef Augusta (1903 v Boskovicích – 1968 v Praze), antropolog Vojtěch Fetter a další. Po smrti Josefa Augusty spolupracoval na řadě rekonstrukcí s paleontologem Z. V. Špinarem, četné paleoantropologické rekonstrukce vedl zoolog Vratislav Mazák, který se původem člověka intenzivně zabýval. Vratislav Mazák byl také významným katalogizátorem Burianova díla.
Přesto byl Zdeněk Burian značně opomíjen (byl mu vytýkán naturalismus a akademismus), protože se režimu (mimo jiné) nelíbila ani jeho orientace na západní literaturu, ani jeho aktivní působení v trampingu.
