„Největší podíl, přes 54 procent, tvořily za loňský rok inženýrské stavby, s 28 necelými procenty následovaly bytové budovy a 18 pak nebytové objekty,“ sdělil ředitel krajské správy ČSÚ Miloslav Chlad.
Ze sedmi okresů Plzeňského kraje si drží dlouhodobě prvenství Plzeň-sever, kde bylo loni vydáno 1766 povolení. Druhé místo obsadil okres Plzeň-jih s 977 a třetí Plzeň s 974 povoleními. „V meziročním porovnání vzrostl počet vydaných stavebních povolení ve všech okresech,“ uvedl Chlad. Největší vzestup zaznamenal jih Plzeňska (21 pct), na druhém místě bylo Klatovsko s více než 17procentním nárůstem. Nejnižší přírůstek, 2,3 procenta, a zároveň nejnižší počet povolení (664) byl evidován na Tachovsku.
V desetiletém horizontu nastal největší nárůst také v okrese Plzeň-jih, a to o 31 procent, následovalo Tachovsko téměř s šesti procenty. „Ostatní okresy měly proti roku 2010 pokles, nejmarkantnější byl v Plzni, kde došlo k propadu o 24,3 procenta,“ uvedl ředitel.
Průměrná hodnota stavby na jedno stavební povolení činila loni v kraji 2,96 milionu Kč (v celé ČR to bylo o 863.000 Kč více), meziročně se zvýšila o sedm procent, ale za deset let je to o 12 procent méně. Nejvyšší v kraji byla loni v Plzni (6,67 milionu Kč), nejnižší na jihu Plzeňska (1,57 milionu Kč). Region měl mezi 14 kraji třetí nejnižší hodnotu staveb po jižních a středních Čechách. Naopak nejvyšší průměrné hodnoty mělo stavební povolení v Praze (12,585 milionu Kč).
„Orientační hodnota stavebních prací, na které byla stavební povolení vydána, ukazuje na možný budoucí objem stavební výroby,“ řekl Chlad. V meziročním srovnání klesla hodnota povolovaných staveb v ČR o 5,9 procenta na celkovou sumu 390 miliard Kč. Plzeňský kraj se na tom podílí 5,1 procenta. V porovnání s předchozím rokem posílil o 19,3 procenta na 19,7 miliardy Kč, a to hlavně díky stavbám bytových budov, jejichž hodnota se meziročně zvýšila o 1,7 miliardy Kč a podílela se na celkové hodnotě 35 procenty.
Zdroj: jv/ctk
