Za posledních 70 let významně poklesly populace včely medonosné v Severní Americe a Evropě. Hlavní příčinou kolapsu včelstev bývají včelí viry, buněční parazité skládající se z genomu nesoucího genetickou informaci a proteinového obalu.
Životní cyklus viru je podle vědců podobný posílání zpráv v lahvi. Vzkaz, v tomto případě genetická informace viru, je nejdříve umístěn do lahve, tedy proteinového obalu, která ho chrání před vnějšími vlivy. Jakmile se genetická informace v proteinovém obalu dostane na místo určení, což je buňka, musí se dostat co nejrychleji ven, aby mohla být „přečtena“.
„Doposud se přepokládalo, že se při uvolnění genomu vytvoří v proteinovém obalu viru malý otvor, skrz který se postupně protahuje vlákno genomu. Naše výsledky ale ukázaly, že včelí viry využívají mnohem rychlejší způsob uvolnění genomu, při němž dochází k prasknutí proteinového obalu a vypuštění genomu do hostitelské buňky,“ popsal Karel Škubník.
Vědci tak zjistili, že mechanismus uvolnění genomu včelích virů se podobá spíše otevírání vajíčka s překvapením. Rychlé vypuštění genomu viru snižuje pravděpodobnost jeho poškození enzymy v mimobuněčném prostředí.
Vědecký tým použil moderní metody kryo-elektronové mikroskopie, která umožnila pozorování viru a výpočet jeho trojrozměrné struktury s atomárním rozlišením. Následně provedli proteinové simulace, u nichž asistovala výzkumná skupina Roberta Váchy. Pochopení způsobu, jakým včelí viry infikují buňky, může pomoci s přípravou látek bránících virové infekci.
adp/ČTK
