Nejčastěji se napodobovala gotika. V takových případech hovoříme o novogotických stavbách. Významnou roli v romantismu hraje pak zejména anglická novogotika. Například přestavba jihočeského zámku Hluboká nad Vltavou proběhla v duchu anglického novogotického stylu s četnými věžemi a cimbuřími.
Ovšem druhý významný styl romantických přestaveb zámků, francouzský, je českému prostředí bližší, a to zejména svými válcovými věžemi s kuželovitým zastřešením, jež vychází z francouzské gotiky.
Jako příklad lze zmínit zámek Žleby u Čáslavi. Původní středověký hrad byl vybudovaný rodem Lichtenburků a první nepřímá zmínka o něm pochází z roku 1289, kdy patřil Jindřichovi z Lichtenburka.
Hrad několikrát změní svoji podobu, až se z něj stane barokní zámek s otevřeným přístupem z náměstí. V letech 1849 – 1868 se pod vedením architektů Františka Schomarze a Benedikta Škvora dočká romantické přestavby, po níž Žleby náhle dosahují představy nedobytného středověkého hradu.
Architekti zde nechávají přistavět mohutnou, válcovou věž, několik menších věží a novogotickou kapli s opěrnými pilíři. Celý zámek se nyní nově musí obcházet cestou vedoucí třemi branami a na vnější straně chráněnou „hradbami“ s věžičkami pro střelce. Pro zdání starobylosti jsou zdi postaveny z neomítaného lomového kamene. Před hlavní bránou s tudorským obloukem je naznačen příkop s padacím mostem.
Zámek, přístupný veřejnosti a hojně turisticky navštěvovaný, je ve vlastnictví státu a spravuje ho Národní památkový ústav. Zámek účinkoval i v některých filmech a filmových pohádkách, například ve filmu „Slasti Otce vlasti“ z roku 1969 nebo v pohádkách „Nejkrásnější hádanka“ z roku 2008 nebo „O Šípkové Růžence“ z roku 2006.
