mapa regionů
zavřít mapu
Byla to krutá válka. Pro nás, Evropany, se naštěstí odehrála za Velkou louží. V počtu obětí však překonala ztráty USA, za druhé světové války téměř dvojnásobně. Šest set tisíc padlých. Válka Severu proti Jihu rozhodně nebyla válkou těch hodných proti těm zlým. Sto šedesát let uplynulo od jejího začátku a trvala téměř na den přesně čtyři roky. Na jejím počátku bylo něco, co nám nedávné chvíle připomíná velmi silně. Rozbuškou byly prezidentské volby, se kterými nesouhlasilo mnoho lidí.
Ve škole jsme se učili, že příčinou této války byla lidumilná snaha Severu zrušit otroctví a ten zlý Jih tomu chtěl zabránit. Jistě, i to bylo příčinou, ale zdaleka ne jedinou a rozhodující. Jedenáct států Unie vytvořilo Konfederaci ještě před vlastní inaugurací prezidenta Abrahama Lincolna a další dva se připojily později. Na vlajce Konfederace tedy bylo třináct hvězd. Tyto státy toužily už dříve, získat větší autonomii na centrální vládě ve Washingtonu. Průmyslový, rozvinutý sever a zemědělský jih. Majitelé bavlníkových plantáží měli mnoho černošských otroků a nejen ti. Otrokářství bujelo tak, že vlastního otroka mělo více než třicet procent jižanských rodin. Nebyli to žádní lidumilové, ale rovněž ani ukrutníci. Život otroků nebyl žádný med, ale i ten nejtupější plantážník věděl, že otroci jsou drazí a týráním či zabíjením pracovní síly začíná ztrácet v konkurenčním boji a tak se hleděl kontrolovat. Konkurence byla i na mezinárodní úrovni a majitelé bavlníkových plantáží se obávali, že ztrátou pracovní síly stoupnou i náklady a tím i cena práce a jejich bavlna už nepůjde tak snadno na odbyt.
Je třeba uvézt na pravou míru, že ani prezident Lincoln neměl zpočátku v úmyslu otroctví zrušit. On sám po prvním roce války napsal toto. Můj nejdůležitější úkol v této snaze je zachránit Unii, nikoliv zachránit nebo zničit otroctví. Pokud bych zachránil Unii, aniž bych osvobodil jediného otroka, udělal bych to… Válka začala 12. 4. 1861 útokem Jižanů na pevnost Fort Sumter, u Charlestonu. Celý průběh čtyřleté války zde jistě nelze popsat, maximálně shrnout základní fakta. Sever byl lépe vyzbrojen, Jih měl lepší armádní velení, protože většina důstojníků pocházela ze států Konfederace. Obě strany vyslaly do Evropy svoje agenty, kteří měli za úkol lákat válkami protřelé velitele na tučné žoldy v dolarech a dokonce se jim to i dařilo. Byla to válka, ve které se objevila poprvé železnice, telegraf, kulomety.
Válka se zpočátku nevyvíjela pro Sever dobře. Abrahamu Lincolnovi nezbývalo nic jiného než udělat to, co ještě před rokem Jižanům sám vyvracel, ve snaze válce předejít. Byla to z nouze ctnost, ale stalo se. Lincoln potřeboval další kanonefutr do války a hlavně, zrušením otroctví chtěl vyšachovat ze hry Velkou Británii a Španělsko, které už měli sto chutí ve prospěch Konfederace intervenovat. Správně předpokládal, že tyto země budou mít zábrany pomáhat někomu, kdo otrokářství zrušit nechce. Do této války se zapojilo nepřímo i Rusko, které se připojilo na stranu Unie a do San Francisca vyslalo válečnou flotilu. Jejich lodě se sice nezapojily do války, ale odradily Jižany od úmyslu na toto město zaútočit.
Americká občanská válka skončila podepsáním kapitulace Jihu 9. 4. 1865. Abraham Lincoln snad tuto listinu ani neviděl na vlastní oči, o pět dní později byl zavražděn v divadelní lóži. Ještě uvedu pár zajímavostí. Do této války se zapojili i Češi, kteří zde žili a jak je národním zvykem, hezky na obou stranách konfliktu. Další novinkou a to doslova, bylo první zapojení novinářů v civilu, jako subjektu, který nebojoval, ale pouze civilní sektor informoval, a tím vlastně založil reportáž jako literární útvar. Na tuto válku upozorňuje i seriál Cirkus Humberto, kde se ředitel Berwitz obává, že mu erár zrekvíruje koně. Když se dozví, že jde o válku za mořem, využije příležitosti a předvede válečné scény v cirkusové manéži.
