Martha Washingtonová, nazývaná také Patsy, se narodila 2. června 1731 jako nejstarší dcera Johna Dandridge (1700 – 1756) a Frances Jonesové (1710 – 1785) na plantáži svých rodičů v britské kolonii v provincii Virginie. Martha měla tři bratry a čtyři sestry: Jana (1733 – 1749), Williama (1734 – 1776), Bartoloměje (1737 – 1785), Annu Marii „Fanny“ Bassett (1739 – 1777), Frances Dandridge (1744 – 1757) ), Elizabeth Aylett Henley (1749–1800) a Mary Dandridge (1756 – 1763).
Je pravděpodobné, že Martha měla i nelegitimní nevlastní sestru Ann Dandridge Costin (rok narození ani úmrtí není známý), která se narodila jako otrokyně. Její matka Ann byla otrokyně a měla smíšený indiánsko-černošský původ a usuzovalo se, že otcem její dcery je právě John Dandridge. Styky bílých pánů s otrokyněmi nebyly tehdy ostatně nic výjimečného, potomci se rodili jako otroci, navíc jako míšenci cennější. Otec Marthy zplodil též jejího nevlastního bratra, který se jmenoval Ralph Dandridge (rok narození ani úmrtí není známý), který však byl pravděpodobně běloch.
Martha byla hluboce věřící anglikánskou křesťankou a ve svých osmnácti letech si vzala za manžela o dvacet let staršího Daniela Parke Custise, bohatého plantážníka a přestěhovala se na jeho plantáž do rezidence „White House Plantation“. Z tohoto svazku vzešly čtyři děti: Daniel jr. (1751 – 1754), Frances (1753 – 1757), John (Jacky) (1754 – 1781) a Martha (Patsy) (1756 – 1773).
Daniel Custis zemřel v roce 1757 a z Marthy se v dvaceti pěti letech stala bohatá a nezávislá vdova. Její majetek obnášel 17 500 akrů půdy (7081 ha), 300 otroků, hotovost a další investice. Projevila se jako schopná obchodnice, s obchodníky z Londýna dokázala např. vyjednat nejlepší výkupní cenu tabáku.
6. ledna roku 1759 se provdala za o rok mladšího George Washingtona (1732 – 1797), tehdy plukovníka virginské milice. Její peníze a styky pomohly manželovi při kandidatuře do House of Burgesses (parlament ve Williamsburgu). Na svou dobu se Martha chovala poměrně neobvykle. Během osmi let procestovala s manželem tehdy existující americké státy, což obnášelo tisíce mil cest, a trávila s ním i zimy ve vojenských táborech po dobu osmi let. Generál Lafayette poznamenal, že svého manžela šíleně milovala. Děti však spolu neměli žádné.
Když se její manžel George Washington stal v roce 1789 prvním prezidentem Spojených států, přestěhovala se s ním do New Yorku, kde v té době sídlila vláda. Jako první „První dáma“, i když tento termín se začal používat až později, pořádala pravidelně každý čtvrtek recepce v President´s House, kde vládla uvolněná a neformální a proto i inspirativní a plodná atmosféra. Během manželova druhého funkčního období z prostorových důvodů přesídlila vláda s prezidentem do Filadelfie.
Po skončení Washingtonova funkčního období se manželé uchýlili do Mount Vernon, sídla na plantáži, kterou vlastnila Washingtonova rodina a kde se pěstoval tabák. Nakonec i Washington osobně vlastnil 300 – 400 otroků, přičemž se dnes konstatuje, že se k nim na tehdejší poměry choval „slušně“. V Mount Vernon také Martha Washingtonová 22. května 1802 zemřela, dva a půl roku po smrti manžela.
S trochou nadsázky tedy můžeme říct, že o vznik Spojených států amerických v té podobě, jak je známe, se zasloužila možná víc, než by se řeklo. Kdyby nebylo jejího majetku a oddanosti k manželovi, místo George Washingtona by se nejspíš první prezidentem USA stal někdo jiný. Chybí dodat už jen to, že „země svobody“ vznikla na základě hned dvojí nesvobody. Na nesvobodě kuřáků závislých na tabáku a nesvobodě amerických otroků, kteří jej pěstovali pro své pány. A kde by bez svých plantáží byla Martha Washingtonová, kde George Washington a kde Spojené státy…
