Vánoce před sto lety. Už tehdy nákupy zastiňovaly duchovní podstatu svátků

13.12.2020
Jiřina Pouzarová

Euforie z mladé republiky

Vánoce během první republiky byly velmi silně ovlivněny aktuální politickou a ekonomickou situací. Samostatnost a konec války přispěly k tomu, že lidé mnohem lépe snášeli poválečný nedostatek. Nebyly potraviny ani uhlí, rodiny se musely obejít bez ryb a byl nedostatek základních potravin. Přesto vánoční svátky v roce 1918 slavili lidé převážně s úlevou a nadějí do budoucna. Těch skutečně majetných nebylo mnoho, většina lidí na vlně z nové euforie oslavovala, jak jen to bylo možné.

Panenky, stavebnice, sáňky a brusle

„Co děti? Nevycházejí letos s prázdnou? Ne. Také pro ně přinesly tyto vánoce velkou očistu. Nikdo jim nekupuje vojáčků, šavliček, ručniček a jiných výtvorů německého průmyslu hračkářského, tato otrava malých duší zmizela z našich obchodů na vždy,“ psaly v roce 1918 Lidové noviny.

3 nápoje, které neodmyslitelně patří k Vánocům. Zkusíte některý?

Místo vojáčků byly v kurzu dřevěné hračky na kolečkách, plyšoví medvídci, loutková divadla, stolní hry nebo houpací koně. V poválečných letech byly oblíbené i kovové stavebnice značky Inventor, které v roce 1925 zastínila stavebnice Merkur, která dělá klukům radost dodnes. Holčičky toužily stejně jako dnes po panenkách – buď takových, které vypadaly jako miminka, nebo porcelánových či jiných figurkách, jež bylo možno převlékat.

Hitem, který se ani za sto let nezměnil, bylo vybavení pro zimní sporty a radovánky. Oblíbené byly sáňky a brusle.

Měli jste o Vánocích k večeři štědrovečerního kapra? Jeho příběh je mnohem delší než historie celého křesťanství

Elektronika v kurzu

Stejně jako dnes byla v kurzu elektronika. V časopisech se každá hospodyňka dozvěděla, že bez vysavače se zkrátka neobejde. Majetní muži nakupovali ženám i další elektroniku, která jim měla zjednodušit a zpříjemnit starost o domácnost – elektrické sporáky, ledničky, kávovary či lampy. Během dvacátých let začal pravidelně vysílat rozhlas, a proto si nejedna rodina nadělila radiopřijímač.

Chudé děti chodily koledovat

Také v méně majetných rodinách chtěli své blízké potěšit, ač dárky byly skromnější. Dětem udělaly radost ryze praktické dárky – svetry, boty, čepice, kabátky či kalhoty. Děvčátka se spokojila s papírovými panenkami, pro které oblečení vystřihovala. Ženy nacházely pod stromečkem nové boty nebo látku na šaty, muži tabák či láhev alkoholu.

Pokud rodiče neměli na dárky peníze, poslali děti koledovat. Chudé děti tak koledovaly po sousedství, kde dostávaly sladkosti a sem tam nějaký peníz.

Dárky, koledy nebo zlaté prasátko. Co dalšího ještě patří k 24. prosinci?

Vánočnímu stolu vévodily luštěniny a kuba

Smažený kapr s bramborovým salátem se jako hlavní štědrovečerní jídlo začalo objevovat až po druhé světové válce. Za první republiky tvořila štědrovečerní menu spíše luštěninová jídla – hrachová polévka či čočka na kyselo. Nechyběl ani tradiční kuba (vařené kroupy se sušenými houbami) nebo vánočka, které se říkalo štědrovnice. Typické byly oplatky, které se podávaly s medem nebo česnekem a bylinkami. Pokud se poštěstilo, vykouzlilo dětem úsměv na rtech exotické ovoce.

V mladé republice však nevydržel blahobyt věčně. Na přelomu 20. a 30. let přišla první rána v podobě hospodářské krize. V tomto období byly Vánoce pro mnoho rodin skromnější. Druhou ránou byl pro Československo rok 1938 a pomalu nastupující druhá světová válka.



Nepřehlédněte