Kde byli všichni rybovití obratlovci šedesát milionů let a proč se z nich nedochovali téměř žádné pozůstatky ve formě zkamenělin?
Vědci z britské Univerzity v Birminghamu spolu s dalšími kolegy z výzkumných týmů prozkoumali dosud největší vzorek fosilních obratlovců z období před 480 – 360 miliony let. Při svém výzkumu se zejména snažili důkladně určovat prostředí, ve kterém kdysi rybovití obratlovci žili. Vědci vycházeli především z typu horniny, ve které byly jejich fosilie objeveny.
Na základě zjištěných výsledků vědci došli k závěru, že situace v prvohorách byla značně jiná než dnes, kdy jsou druhově nejbohatší korálové útesy. Fosilní nálezy nám dokládají, že evoluce hlavních skupin ryb, jak jsou známé v dnešní době, začala ve zcela odlišném prostředí, a to v mělkých a teplých mořích, v podstatě přímo u pobřeží. Tento objev vysvětluje též doposud záhadný nedostatek fosilních nálezů z té doby. Když totiž živočichové zahynuli nedaleko pobřeží, příbojové vlny postupně jejich mrtvá těla mechanicky narušovaly tak dlouho, dokud se nerozpadla.
Vzniklé nové druhy se poměrně dlouho držely původního, známého a pro ně naprosto příhodného prostředí v mělkých a teplých mořích. Teprve postupem času až evoluční tlak v podobě boje o potravu a životní prostor vůbec způsobil, že některé druhy si začínají vyhledávat jiné, pro ně nové ekosystémy. Některé z těchto nově vyvinutých druhů se vydaly do hlubin, jiné na otevřený oceán a další do sladkých vod na pevninu, ve kterých buď zůstaly, nebo učinily pro ně riskantní krok a vodu opustily. Tak tedy v podstatě vznikali první větší suchozemští živočichové.
Jak vypadala souš v prvohorách? V období starších prvohor tvořil veškerou pevninu na planetě Zemi jeden superkontinent nazývaný Gondwana, který byl obklopen oceánem. Gondwana posléze zanikla postupným roztrháním na jednotlivé kontinenty tak, jak je známe dnes.
