• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Velryba není velká ryba. Co jste o největších tvorech na Zemi možná nevěděli

    5.7.2019
    Lukáš Mucha

    Nádherní obři moří a oceánů. To jsou velryby, největší savci a živočichové vůbec, lidmi často mylně považovány za ryby. Nejrozšířenější pojmenování kytovců k tomu pochopitelně svádí. Jak to ale s onou fyziologií velryb vlastně je?

    Co jsou velryby?

    I když si lidé pletli velryby s rybami po celá staletí, přinejmenším jeden člověk, totiž řecký filozof Aristoteles, věděl už kolem roku 350 př. n. l., že velryby nejsou ryby. Ve svých spisech uvedl, že mají-li velryby dýchací otvor, musí mít také plíce, a nepatří tedy mezi ryby, ale savce.

    Největší mořští zabijáci. Co jste o žralocích možná nevěděli?

    Některé druhy velryb se za potravou potápějí do hloubky několika tisíc metrů a dokážou zůstat pod hladinou déle než hodinu. Všechny se však musí občas vynořit a nadechnout. Před nadechnutím vyfukují z dýchacího otvoru teplý vzduch plný drobných kapiček. Tento „vodotrysk“ je z dálky viditelnější než velryby samotné. Ty jsou chráněny nenápadným zbarvením, a kromě toho vystrkují z vody jen dýchací otvor. Vše ostatní zůstává skryto pod hladinou.

    Protože jsou uzpůsobeny k životu v mořích, nevypadají velryby jako typičtí savci. Místo předních nohou mají ploutve a ze zadních končetin zůstaly jen náznaky skryté uvnitř těla. Ochlupení zakrnělo v podobě pouhých štětin a tepelnou izolaci zajišťuje tuk.

    Tuleň nebo lachtan. Víte, který je který? Ukážeme vám, jak je rozeznat

    Jsou všechny velryby stejné?

    Myšok, velryba bílá a černá, keporkak – jednotlivé druhy velryb se navzájem liší jak tvarem, tak i zbarvením. Ještě větší rozdíly jsou v jejich velikosti. Podle délky těla byste mezi pověstným plejtvákem obrovským, dlouhým více než 30 metrů, a některými druhy z teplejších moří (například plískavicí kapskou), které jsou menší než člověk, napočítali téměř 80 druhů.

    Vědci dělí kytovce na dvě hlavní skupiny – na kosticovce, což jsou pravé velryby, a na skupinu vyzbrojenou zuby, zvanou ozubení. Z větších druhů má zuby pouze vorvaň a vorvaňovec. Ostatní, například plejtváci nebo keporkaci, mají v tlamě stěnu z kostic, z materiálu podobného lidským nehtům. Kosticemi se jako sítkem cedí drobné kousky potravy z vody.

    FOTO: Velryby

    Velryby - vorvaniVelryby - keporkakVelryby - velryba_gronska-hlavaVelryby - velryba_gronskaVelryby - plejtvak-clovek
    Další fotky
    Velryby - kril

    Jak velká je tedy největší velryba?

    Čistým objemem překonají velryby kteréhokoliv jiného tvora z kterékoliv doby a kteréhokoliv místa na Zemi. Dospělé samice plejtváka obrovského jsou větší než samci téhož druhu a měří v průměru 25 až 30 metrů. Jejich celková váha dosahuje až 135 tun a téměř třetinu z toho tvoří olejovitý tuk. Jenom samotné srdce váží půl tuny. Pradávní dinosauři se vedle nich zdají maličcí a dnešní sloni nebo nosorožci jsou úplnými zakrslíky.

    Tak ohromná zvířata můžou žít pouze v oceánech, přesněji řečeno v chladných oceánech. Největší velryby se živí nepředstavitelnými kvanty antarktického a arktického planktonu. Za pouhý jeden den dokáže velryba přefiltrovat až tunu potravy – většinou několik centimetrů dlouhých živočichů příbuzných garnátům a nazývaných kril.



    Nepřehlédněte