Chátrající secesní památka v centru Prahy se pomalu rozpadá. Praha 2 dokonce před měsícem zabrala chodník vedle ní, aby na kolemjdoucí nezačaly padat kusy budovy. Kvůli takřka nulové spolupráci s majitelem budovy toho však moc víc dělat nemůže. Zachránit budovu se podaří asi až se změnou vlastníka.
Havarijní stav a hrozba padajících ozdob z římsy nádraží vedla Dvojku k dalším krokům týkajícím se této zdevastované budovy na jejím území. „Na základě vyhodnocení možných rizik souvisejících s aktuálním stavem objektu, bylo vyvoláno jednání o přijetí dalších opatření vedoucích k zajištění bezpečnosti provozu na přilehlé pozemní komunikaci,“ sdělila Našemu REGIONU mluvčí Prahy 2 Andrea Zoulová. Na jejich konkrétní podobě se podle ní shodli mimo jiné zástupci městské části Praha 2, magistrátu, Dopravního podniku, TSK či JCDecaux na jednání, které inicioval Odbor dopravy a územního rozvoje ÚMČ. Jedním z prvních kroků bylo odstranění přístřešku tramvajové zastávky „Albertov“, po kterém následovalo také rozšíření záboru přilehlého chodníku na celou jeho délku i šířku.
Havarijní stav objektu zároveň dlouhodobě řeší státní správa i Odbor výstavby Prahy 2. Ten s vlastníkem vedl již nespočet správních řízení a opakovaně vyzýval vlastníka k zabezpečení objektu proti vniknutí cizích osob a k provedení účinných opatření proti devastaci budovy. „Majitel objekt sice oplotil a střechu budovy dle svých tvrzení zajistil, provedení kontrolní prohlídky úředníkům však nechtěl umožnit. Objekt zpřístupnil až na základě zahájené exekuce v září letošního roku. Do budovy bývalého nádraží Vyšehrad tak mohl vůbec poprvé statik vstoupit a stav objektu detailně zdokumentovat,“ popsala Zoulová.
Odkup nebo směna?
S majitelem nádraží, firmou RailCity, kterou minulý rok koupila kyperská společnost MIQUELIRA LIMITED, se magistrát opakovaně snaží domluvit na odkupu budovy nebo na směně za městské pozemky. Zatím však bezúspěšně. Požadovaná cena majitele za případný odkup téměř dvojnásobně převyšuje znalecký posudek ceny, který činí 70 milionů korun.
Vzhledem k dlouhodobému zhoršování se stavu budovy se loni začalo uvažovat i o případném vyvlastnění nebo o opravě památky na náklady státu, který by pak po majiteli požadoval jejich proplacení. V současné době se ale o této možnosti příliš nehovoří, podle vyjádření mluvčí pražského pracoviště Národního památkového úřadu Andrey Holasové pro idnes.cz je možné, že právníkům se do této komplikované akce příliš nechce. Památkáři, kteří případ bedlivě sledují, věří, že ještě pořád existuje naděje, že se nádraží zachránit podaří. Podle Holasové by to schopný investor, díky stavebním metodám, které mohou zachránit i naprosté ruiny, ještě mohl dokázat. V jednu chvíli už ale může být opravdu pozdě.
BOX
Nádraží Praha-Vyšehrad je železniční výhybna u hranice s Novým Městem na tzv. Pražské spojovací dráze mezi hlavním a smíchovským nádražím. Do roku 1960 šlo o železniční stanici. Po rekonstrukci zabezpečovacího zařízení v roce 2014 není obsazena výpravčím a je dálkově ovládána ze stanice Praha-Smíchov. Obnovení původní funkce není v místě možné, protože moderní normy neumožňují umístit nádraží v zatáčce. Město místo toho plánuje vlakovou zastávku na Výtoni.
Secesní hlavní budova bývalého nádraží na adrese Svobodova 86/2, která byla vyhlášena kulturní památkou, již řadu let chátrá, stejně jako památkově chráněné stavědlo. Památkově chráněná dřevěná čekárna byla v roce 2008 protizákonně zbourána. Pražská spojovací dráha pochází z roku 1872, roku 1882 byla dobudována spojka od Vyšehradu do nádraží Nusle-Vršovice vedoucí Nuselským údolím podél Botiče. Do roku 1888 jezdily po trati pouze nákladní vlaky. Začátkem 20. století byla trať zdvojkolejněna. Nádraží na přelomu let 1904–1905 nahradilo dosavadní zastávku na základě požadavku ředitelství Císařsko-královských státních drah. V roce 1948 se osobní vlak po odjezdu z Vyšehradu srazil ve Vinohradském tunelu s posunujícím dílem, kvůli čemuž několik osob zemřelo. V roce 1964 se u nádraží stala nehoda, jejímž následkem vlak vjel do zahrady kamenické dílny.
