Lídr Prahy Sobě Jan Čižinský považuje prodej pozemků u nádrže Džbán, které v roce 2012 získala firma Molepo, za nestandardní. Žádá, ať pozemky firma převede zpátky na město za odhadní cenu z roku 2012. A zároveň navrhuje, aby kontrolní výbor magistrátu prověřil nakládání i s dalšími pozemky při likvidaci státních podniků mezi lety 1997 a 2013.
Areál u Džbánu získala v dražbě firma Molepo z majetku likvidovaného státního podniku Pražská kanalizace a vodní toky v roce 2012 za zhruba 53 milionů korun. Podle Čižinského ale vyhlášení dražby neodpovídalo běžnému postupu, podle kterého měl stát pozemky převádět bezplatně nebo za odhadní cenu na město. Výjimkou podle něj byly právě pozemky u Džbánu, na které stát vypsal dražbu a do které se firma Molepo přihlásila jako jediný zájemce. Čižinský doplnil, že radní pro majetek v té době byla Alexandra Udženija (ODS) a na ministerstvu financí měl převody na starosti nynější předseda zastupitelského klubu občanských demokratů Zdeněk Zajíček. Spolumajitelem firmy Molepo je navíc podle něj člen ODS Vladimír Schmalz.
„My se musíme snažit, aby ty pozemky Praha získala zpět, a budeme také chtít, aby kontrolní výbor prošetřil procesy, jestli nedošlo k nějaké podobné kauze při jiných likvidacích podniků,“ řekl Čižinský. Podle něj by se o to měli zasadit politici ODS, kteří tehdy byli ve funkci, a to i s ohledem na to, že firmu Molepo spoluvlastní jejich spolustraník.
Spekulace?
Udženija uvedla, že se prověření majetkových operací při likvidaci státních podniků nebrání. „Určitě jsem otevřena tomu, abychom prošetřili, jak tento prodej pod likvidátorem probíhal,“ řekla. Dodala, že kontrolní výbor zastupitelstva se již zabýval předloženou peticí místních obyvatel a vyžádal si další podklady. „Vyzvala jsem petenty a vyzvali jsme i pana Čižinského na předchozím jednání zastupitelstva, aby předložil relevantní dokumenty, což do dneška neučinil,“ řekla s tím, že Čižinského vyjádření jsou spekulace.
Dodala, že město zároveň vstoupilo do jednání o možném převodu pozemků na město, čemuž se vlastníci nebrání. „Pokud by se podařilo hlavnímu městu nebo městské části Praha 6 vyjednat s novými vlastníky odkup, tak by to bylo úplně nejlepší řešení,“ řekla.
Vydírání?
Petice, kterou zmínila Udženija, protestuje proti zástavbě pozemků v okolí nádrže Džbán. Vznikla v reakci na prohlášení firmy, že koupaliště musí kvůli havarijnímu stavu zavřít. Autoři petice jsou přesvědčeni, že jde ze strany firmy o vydírání. „Vlastníci nechtějí otevřít koupaliště, pokud jim město nedovolí zastavět přírodní park,“ tvrdí na svých stránkách. Minulý týden bylo pod peticí již téměř 12 tisíc podpisů.
Postup firmy označili za vydírání už dříve někteří zastupitelé pražského magistrátu a podobně se vyjádřili opoziční zastupitelé Prahy 6 za Stranu zelených. Opoziční zastupitelé Prahy 6 za Piráty v lednu uvedli, že „společnost Molepo si snaží silou vynutit změnu územního plánu tak, aby na cenných pozemcích bylo umožněno vybudovat bytové domy“.
To, že by si firma Molepo, která je vlastníkem koupaliště, chtěla uzavřením areálu pro návštěvníky vynutit změnu územního plánu v lokalitě, ale její spolumajitel Jan Sýkora odmítá. Důvodem uzavření koupaliště Džbán pro letošní sezonu je podle něj výhradně havarijní stav areálu. Náklady na rekonstrukci firma odhaduje na 100 milionů. Ta ale nyní podle Sýkory není pro firmu z finančních důvodů bez plánované výstavby možná. Pro tu je ovšem nutná změna územního plánu. Molepo chce podle svého mediálního zástupce Jakuba Splavce stavět bytové domy v ulici Evropská, kde by měly doplnit stávající zástavbu a fungovat jako hluková stěna, oddělující rušnou dopravní tepnu od volnočasového areálu a přírodní lokality. Plánované budovy by podle něj měly být nižší než nynější okolní zástavba. „V Šárce, v oblasti rekreačního areálu Džbán ani v jejich nejbližším okolí se nikdy stavět nebude. Cílem společnosti (Molepo) je vhodně doplnit zástavbu podél Evropské,“ prohlásil Splavec.
Vodní nádrž Džbán
Byla postavena v letech 1966 až 1971 na Litovicko-Šáreckém potoce v Praze 6, hráz vysoká 8,5 metrů zadržuje přes 300 tisíc kubíků vody a plocha vodní hladiny dosahuje rozlohy 13 hektarů. Je součástí Přírodního parku Šárka – Lysolaje a je jednou z nejzachovalejších pražských přírodních lokalit. Je druhým největším koupalištěm v Praze. Projekt na stavbu přírodního koupaliště Džbán navrhl v roce 1966 architekt Zdeněk Drobný.
