Ubytování ukrajinských Romů v okolí Krajského asistenčního centra pro uprchlíky (KACPU) se stalo důvodem ostrého sporu mezi Prahou 9 a magistrátem. Starosta Devítky vyzval vedení města, ať odstraní stany, kde přespávali uprchlíci, a krátce poté k tomu opravdu došlo. Nicméně animozita mezi starostou a primátorem v této otázce přetrvává. Problém s Romy z Ukrajiny se přitom netýká jen Prahy 9.
Odstranění velkokapacitních stanů pro uprchlíky žádal po magistrátu starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS). V nich ubytovaní ukrajinští Romové dělali podle něj v okolí problémy a samotné ubytování bylo zcela nevyhovující. „S velkokapacitním stanem, ve kterém by přespávali uprchlíci, nesouhlasíme v žádné podobě. Považujeme to zanaprosto nedůstojné. A za situace, kdy budova KACPU byla vybrána právě proto, že je zde dostatek vnitřních prostor, kde si lidé prchající před válkou mohou odpočinout, zcela nepotřebné,“ řekl Našemu REGIONU Portlík.
„Přiznám se, že moc nerozumím ani tomu, jak mohl pan primátor podobnou situaci dopustit, nicméně mi bylo slíbeno, že se to již nebude opakovat,“ doplnil Portlík. Stany byly krátce po jeho kritice skutečně odstraněny, a nyní tam zůstávají už jen dva, které slouží jako čekárna zejména pro skupiny lidí, kteří mají dvojí občanství a prověření jejich nároku na azyl trvá déle. Bezpečnost na místě zajišťuje na každodenní bázi policie. Asistenční centrum pro Prahu a střední Čechy ve Vysočanech, které původně sídlilo v Kongresovém centru, odbavilo od začátku války na Ukrajině již zhruba 82 tisíc lidí.
Kampaň?
Na starostova kritiku stanů zareagoval s nelibostí primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „Pan starosta Portlík nemluví pravdu. Přijde mi krajně nevhodné, že si dělá kampaň do komunálních voleb na neštěstí uprchlíků, převážně dětí a žen prchajících před válkou z Ukrajiny,“ pronesl na starostovu adresu primátor.
„To není žádná kampaň!“ zareagoval na jeho slova Portlík. „Naopak z jeho strany je to vrchol amatérismu – nastěhovat nám bez vědomí městské části do jejího centra rozvětvené romské rodiny. Udělal nám tady jenom bordel! A pokud tvrdí, že lžu, tak ať nějakým způsobem doloží, že nás informoval předem. Nebo ať raději mlčí,“ vzkázal Hřibovi. „Komentovat věci na facebooku, to by mu šlo. Ale vzít telefon a zavolat nám jako chlap, to neumí!“
Větší skupiny
Od začátku ruské invaze vydalo ministerstvo vnitra uprchlíkům z Ukrajiny přes 300 tisíc víz. Podle výkonného ředitele sdružení Romodrom Nikoly Taragoše z nich patří k romské menšině asi 1200 až 1500, z toho dvě třetiny jsou děti. Praha jejich ubytování nezvládá, a proto se s prosbou o pomoc obrátila na stát. Město pro ně totiž nemá dostatek vhodných ubytovacích kapacit. Podle primátora může metropole romským uprchlíkům poskytnout jen nižší desítky lůžek a primárně by se o ně měla postarat Správa uprchlických zařízení. „Budeme žádat po státu, aby našel víc kapacit. Dosavadní snahy státu zajistit pro tyto skupiny dostatečné kapacity selhaly. To je zásadní problém, který z pozice kraje nevyřešíme,“ tvrdí primátor.
Uprchlíci z romské menšiny většinou žádají ubytování pro větší skupiny. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) minulý týden jednal o této věci se zástupci romských sdružení, podle něho budou romské neziskové organizace pomáhat ve vytížených kraj ských centrech pro uprchlíky, kde mají zajistit lepší domluvu. Kolik romských skupin přesně se v hlavním městě nachází, není zcela jasné. „Vycházíme z toho, co vidíme v asistenčním centru nebo na hlavním nádraží. Takže třeba informace z 3. května v 5 hodin ráno byla 330 romských uprchlíků,“ uvedl ředitel pražských hasičů Luděk Prudil.
Sekundární ubytování
Město se připravuje také na rostoucí počet lidí hledajících nové, sekundární ubytování. Týká se to uprchlíků, kteří o něj nepřišli z vlastní vůle. „Je nutné něco udělat, aby nezůstali na ulici. Bude nutné to celé posílit, protože by v příštích dnech mohlo dojít k nárůstu osob, které to potřebují,“ řekl Hřib. V centru tak přibudou zástupci hasičů, kteří budou řešit a zajišťovat lidem nové návazné bydlení. Zachována bude rovněž pobočka ve Škodově paláci, kam mohou lidé přijít řešit nové bydlení.
Roste i počet lidí, kteří se vracejí k infokiosku na hlavním nádraží, který však slouží pouze jako prvotní kontaktní místo. „Tohle bude řešit užší pracovní skupina krizového štábu,“ upřesnil Hřib. Kolika uprchlíků by se problém sekundárního bydlení mohl týkat, rovněž není v tuto chvíli jasné. Městu totiž chybí přesná data, například od ministerstev.
