Pětiletý lev, který poslední dva roky prožil v Záchranné stanici pro divoká a exotická zvířata, v prosinci minulého roku zemřel. Jeho majitel si ho ze stanice vyzvedl s tím, že ho odveze na pitvu do Brna do Ústavu patologie brněnské Veterinární univerzity, aby zjistil příčinu jeho smrti. Mrtvý lev ovšem do Brna nikdy nedorazil.
Na záhadné zmizení mrtvé ho lva Leona upozornila sama vedoucí Záchranné stanice Věra Aladzasová – Přibylová, která se péči o zvířata ve stanici věnuje 38 let let. Byla totiž sama zvědavá, co se lvovi vlastně přihodilo. „Leon sem původně přišel na dva měsíc v září 2019 a zůstal tu dva a čtvrt roku,“ řekla Našemu REGIONU Aladzasová. „Když jsem se začala shánět po výsledku pitvy a ukázalo se, že lev zmizel, sami patologové to předali policii s podezřením na nedovolené zacházení s exotickými živočichy,“ řekla Aladzasová.
Policie už začala případ vyšetřovat. Existuje i podezření, že se někdo pokusil mrtvé tělo lva prodat. Za jeho mrtvolu opatřenou registračním listem se na černém trhu platí až za sto tisíc , za vypreparovanou hlavu lva dokonce dvojnásobek.
Osm kilo masa denně
Majitel lva Jakub Zamrazil z Nového Knína se na stanici před dvěma a půl lety obrátil s prosbou o „ustájení lva“. Pozemek, kde žil Leon do té doby, mu už totiž nechtěli dál pronajmout. Zamrazil se vedle Leona staral ještě o mladou lvici, ale tu mu někdo otrávil a pošla. Leon, který byl otráven rovněž, naštěstí účinky jedu tenkrát ustál. Po přestěhování do Záchranné stanice čelil Zamrazil kritice jak místních, tak odborníků, že lev má malý výběh a také, že mu jako zvířeti, které obvykle žije v páru, chybí lvice. Původní dvouměsíční Leonův pobyt se protáhl kvůli tomu, že Zamrazil pro něj za tu dobu nestihl vybudovat výběh nový.
„Nejdřív se o něj staral úplně sám – čistil mu klec, krmil ho a dával mu vodu a mazlil se s ním. Poslední dobou ale jezdil jen dvakrát týdně, a tak jsem ho krmila já. Ale nemazlila jsem se s ním, držela jsem si ho od těla,“ popsala Aladzasová. Takový lev podle ní sežere až osm kilo masa denně, v létě trošku míň a v zimě trošku víc. Před Leonem ještě nikdy lva ve stanici neměli, sama začala s chovem exotů v sedmi letech, když dostala andulku. A dnes je jí šedesát.
Co bude dál?
Ve stanici se stará přibližně o dvě stě zvířat, mají tam zejména ptactvo a želvy. V práci, kterou zastává většinou sama, jí chodí pomáhat i studenti na praxi, a když potřebuje udělat nějakou mužskou práci, zastane ji jeden bývalý zaměstnanec nebo její bratranec. Momentálně stanice žije z peněz, které jim poslali lidé v prosinci minulého roku. „Peníze ale pomalu docházejí, a já netuším, co bude dál,“ vzdychla si Aladzasová s tím, že by jim pomohlo, kdyby darů bylo mnohem víc.
Záchranná stanice vznikla jako soukromý útulek pro trvale handicapované živočichy v roce 1983. Prvním zvířetem v něm bylo káně lesní, kterému neznámý lump ostříhal všechna dlouhá pera v křídlech. Stanice zpočátku sídlila v Unhošti, v roce 1986 se přesunula do Sejcké Lhoty v okrese Příbram. Ještě týž rok se přestěhovala do Dolních Břežan, následoval Smíchov a Jinonice a od roku 2019 našla poslední útočiště v Praze 9.
Po Listopadu se její činnost rozšířila i o práci s exoty, často tam dožívala přestárlá zvířate z cirkusů nebo zoologických zahrad. Chovali tam například psa pralesního, dhouly, nosály červené, rysa karakala a ostrovida, kočky divoké, dikobraza srstnatonosého, daňka skvrnitého, lišky korsaky, kolonoka sibiřského, kuny lesní, emu hnědého, výry virginské, puštíka vousatého, orlovce říčního, krkavce bělokrké či primitivní plemeno ovcí – ovce cápové.
