Vážný problém! Do roku 2050 bude polovina lidstva krátkozraká. Jak se tomu bránit?

19.3.2018
Andrea Cerqueirová

Není to nemoc, ale může nás zcela „odepsat“

Technologický pokrok, který lidstvo zažívá, s sebou přináší i významnou změnu životního stylu. Lidé jsou dnes mnohem více vystaveni umělému osvětlení místo přirozenému slunečnímu světlu. Každodenní využívání výdobytků techniky – jako jsou počítače, tablety či chytré telefony – představují činnosti vyžadující neustálé zaostřování zblízka.

„Nemocnice hrůzy“ v Jílovém. Proč v ní nikdy nebyli pacienti?

Projevem krátkozrakosti je totiž neschopnost dostatečně zaostřit vzdálené objekty. Potřeba neustále zaostřovat na blízko je tedy zřejmě hlavní důvod zvyšujícího se počtu osob trpících touto poruchou zraku. Krátkozrakost není sama o sobě nemocí, ale v extrémních případech může člověka prakticky až oslepit a tím invalidizovat. Její prevence a léčba, by se tedy rozhodně neměla podceňovat.

Krátkozraké lidstvo

Podle odhadů odborníků, v roce 2000 trpělo touto poruchou přibližně 1,4 miliardy lidí, a z nich 163 milionů silnou krátkozrakostí. Na základě 145 studií sledující stav zraku 2,1 milionů lidí odborníci odhadují, že by v roce 2050 mohlo být krátkozrakostí postiženo až přibližně 4,76 miliardy lidí, z nichž téměř miliarda (938 milionů), by mohlo být kvůli silné krátkozrakosti v případě neléčení ohrožena úplnou slepotou.

a velký podíl každodenního využívání moderních technologií na rozvoji krátkozrakosti ukazují i rozličné výsledky ve městech a na venkově. Zatímco ve městech byl nárůst nejvyšší, na venkově potřebuje brýle „na dálku“ jen necelých 5 procent lidí. Rozdíly lze pozorovat i v rámci různých oblastí světa. Nejčastěji jsou krátkozrakostí postižení mladí lidé ve východní Asii. Nejde však o žádné překvapení, neboť už v roce 1930 byl například v Číně odhadován podíl krátkozrakých osob na 70 procent – v Šanghaji je v současnosti krátkozrakých dokonce 9 z 10 osob.

Vzdálený obzor, brýle a laser

Naproti tomu jsou i oblasti, kde lidé krátkozrakostí netrpí ani do pozdního věku. Podle předchozích výzkumů členové primitivních domorodých kmenů v Africe či Latinské Americe nemají problémy s viděním do dálky ani ve stáří. Zrak si udržují pohybem očí v přírodě a pohledy na vzdálený obzor.

Trápí vás v práci polední ospalost? Vědci vědí, jak ji překonat

Naopak dlouhodobé čtení a práce na krátkou vzdálenost, která je typická pro západní společnost, vyžaduje ostrý obraz do blízka, který u očí zajišťuje přizpůsobení čočky, při níž se zvětšuje její zakřivení. To vede k růstu oční koule a vzniku nebo postupnému zhoršování krátkozrakosti.

Hrozí rozpad sociálních služeb. Hejtmani požadují peníze na záchranu

Podle oftalmoložky Jany Mikšovské z oční kliniky DuoVize dochází u lidí s myopií k atrofii (zmenšení) svalu, pomocí kterého člověk zaostřuje zrak. „Jako následek nevzniká při práci do blízka ostrý obraz. Opětovně to může vést k progresi krátkozrakosti. Některé teorie také zmiňují vliv nitroočního tlaku na prodlužování očního bulbu, což také může být důvodem nárůstu krátkozrakosti,“ vysvětlila. Kromě omezených možností prevence je možné krátkozrakost řešit korekcí pomocí brýlí či kontaktních čoček, nebo vadu trvale korigovat laserovou operací.



Nepřehlédněte