Ve čtvrtek proletěl nad Českem velmi jasný asteroid

14.1.2022
Redakce

Ve čtvrtek v podvečer proletěl nad Českem velmi jasný meteor – takzvaný bolid. Jeho jasnost byla tak velká, že se na několik sekund stal nejnápadnějším objektem oblohy, přestože měl Měsíc pouhé čtyři dny do úplňku, dnes informoval Pavel Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR (AV). Jev se podařilo objasnit pomocí přístrojů tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum sídlí v Astronomickém ústavu AV v Ondřejově.

Bolid proletěl nad česko-slovenskou hranicí, odkud ho však lidé kvůli zatažené obloze zřejmě nespatřili. Podle Pavla Spurného z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu byl však jinak bolid viditelný z velkého území, a to i několik set kilometrů od své dráhy. Ústavu se tak ozvalo mnoho svědků neobvyklého úkazu.

K vysvětlení jevu pak pomohly právě záznamy z řady stanic Evropské bolidové sítě. Nejpřesnější informace o dráze a rychlosti bolidu podle Spurného přinesl záznam bolidové kamery na Lysé hoře v Beskydech. Jiné kamery pak zdokumentovaly poznatky, které vědcům umožní studovat složení tělesa.

Spurný popsal, že podle poznatků ze sítě ve čtvrtek v 18:08 SEČ vstoupilo do zemské atmosféry malé meziplanetární těleso, tzv. meteroid, který měl v průměru kolem deseti centimetrů a vážil tři kilogramy. „V důsledku tření s atmosférou se jeho povrch nahřál a začal svítit natolik, že byl detekovatelný našimi přístroji. Tento počáteční bod byl ve výšce 96 kilometrů nad zemí nad Beskydy právě v blízkosti Lysé hory. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 32 kilometrů za sekundu a po dráze skloněné k zemskému povrchu 23 stupňů pokračovalo v letu přibližně jihozápadním směrem,“ popsal Spurný. „Jeho jasnost rychle narůstala a po dobu asi dvou sekund dokonce dosahovala téměř jasnosti Měsíce v úplňku,“ upozornil.

Podle Spurného bolid dosáhl maximální jasnosti právě v jednom z krátkých zjasnění, kdy se těleso v atmosféře začíná rozpadat. „Bylo to ve výšce 59 km nad zemí krátce za polovinou jeho světelné dráhy poblíž Starého Hrozenkova. V této fázi letu se již také meteoroid v atmosféře začal významně brzdit. Celou světelnou dráhu dlouhou téměř 150 kilometrů uletěl za 5,2 sekundy a pohasl ve výšce necelých 38 kilometrů při rychlosti necelých 10 km/s nedaleko jižně od slovenské Senice,“ dodal. Odborník také podotkl, že se během průletu atmosférou veškerá hmota poměrně soudržného meteoroidu spotřebovala a na zem nedopadl žádný pouhým okem viditelný úlomek.

„Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po relativně výstředné eliptické dráze skloněné 33 stupňů k rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostával poměrně blízko ke Slunci, dokonce blíže než je dráha planety Merkur a v odsluní se pohyboval za dráhou planety Mars v oblasti hlavního pásu asteroidů. Jeden oběh kolem Slunce tomuto malému meziplanetárnímu tělesu, pravděpodobně malému úlomku asteroidu, trval 2,8 pozemského roku,“ uzavřel Spurný.

zdroj: čtk


Témata:

Nepřehlédněte