Nejvýznamnějšími majiteli byli Buškové
Z náměstí stoupáme mírně do kopce, mineme obecní úřad a naší pozornosti neunikne bramboromat. Od místního rolníka si tu můžete koupit domácí brambory. Kdybychom přijeli autem, určitě bychom si pár kil koupili. Stoupáme ještě výše, až se ocitáme u samého hradu. V pokladně si kupujeme vstupné a můžeme si vybrat mezi dvěma prohlídkovými okruhy – vrátit se o sedm staletí zpět v hradním prohlídkovém okruhu nebo se nechat pozvat do atmosféry života šlechtické rodiny v době pozdní renesance v okruhu zámeckém. Zvolili jsme středověk – tedy hradní okruh a od průvodkyně se dozvídáme, že hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století. Stavbu započal Bohumil z Budětic a pokračoval v ní Bušek starší a jeho syn Bušek mladší z Velhartic, oba věrní komorníci Karla IV.
Ano, byl to ten Bušek, který s králem Karlem zasedl k dubovému stolu, aby ochutnal víno dovezené z Burgund, jak popisuje v jedné ze svých romancí Jan Neruda. Bušek byl velmi schopný člověk, měl na starosti zemské desky, ovládal několik cizích jazyků a procestoval celou tehdejší Evropu. Karla doprovázel po Evropě na cestách pracovních i korunovačních.
Kamenný most nemusel být využit
Poté, co nás průvodkyně seznámí s historií hradu, vystupujeme po schodech do Rajského domu.
V nejranější době tu stály zřejmě jen dřevěné nebo hrázděné stavby, které chránila jen obvodová hradba s cimbuřím. Teprve později k ní přibyl jižní a následně severní hradní palác, nazývaný Rajský dům. Ten stojí na nejvyšším místě hradní skály. Stavba má zajímavý půdorys ve tvaru písmene D. Přízemí sloužilo jako provozní prostory a pohybovalo se tu výhradně služebnictvo. V prvním patře přijímal hradní pán návštěvy. Průvodkyně nás upozorňuje na zajímavé okenní otvory paláce, které naznačují jeho stavební vývoj – od nejstaršího sdruženého přes obdélné otvory a jednoduchým ostřím až k oknům se středním kamenným prutem.
Na stěnách vidíme obrázky z Velislavovy bible. Neznámý autor byl nejen bravurním kreslířem, ale dobře pozoroval i dění kolem sebe. Mistrně vykreslil, jak se lidé ve své době oblékali, jak bojovali… Podle jednoho obrázku si uděláme představu, jak vypadala stavba kostela.
Začátkem 15. století se zřídila severovýchodní zeď a ta jihozápadní zůstala jen torzem. Jižní gotický palác se stal v 17. století součástí renesančního zámku, který tu nechal vybudovat císařský generál Martin de Hoeff Huerta.
Aby bylo lépe kryto severozápadní čelo hradu, nechali Buškové postavit velkou hranolovou obytnou věž Putnu, která měla palác chránit. A se svými 2,5 metru silnými obvodovými zdmi to uměla skutečně dokonale. V minulosti se do ní dalo vejít pouze po mostě, který je nejunikátnější stavbou hradu a nemá v hradních areálech střední Evropy obdoby. Je dlouhý 32 metrů, tři metry široký a téměř deset metrů vysoký. Tvoří jej čtyři lomené oblouky na masivních válcovitých pilířích. Kdyby se nepříteli podařilo zmocnit paláce, mohli obránci hradu ustoupit z druhého patra na most a tím přístup nepřítele k donjonu zpomalit. Nemusel být však využit, protože velhartický hrad se nikomu nepodařilo dobýt.
Úkryt korunovačních klenotů
Roku 1390 vymírá rod Bušků po meči a sňatkem přechází hrad od majetku pánů z Hradce. Menhart z Hradce, velký odpůrce Jiřího z Poděbrad, zastával funkci nejvyššího purkrabího Království českého. Ukryl české korunovační klenoty na velhartickém hradě, protože si nepřál korunovaci Jiřího z Poděbrad českým králem. Jiří Poděbradský se nakonec přece jen českým králem stal, a to na Staroměstské radnici.
Jedním z dalších významných majitelů byl pak český katolický aristokrat a stavovský politik Zdeněk Lev z Rožmitálu.
Během třicetileté války byl velhartický hrad pánům z Hradce zkonfiskován a získal jej císařský generál Martin de Hoeff Huerta. Ale to už je jiná kapitola.
Po prohlídce si prohlédneme výstavu o rýžování zlata v Pootaví v bývalém hradním pivovaru.. Hradby a parkány nám poskytnou nádherný výhled do údolí pod hradem a cestou domů si nenecháme ujít prohlídku Velhartického betlému v dílně místního řezbáře Karla Tittla.
Víte, že…
… ve velhartickém hřbitovním kostele sv. Máří Magdalény se odehrál děj pověsti, kterou literárně ztvárnil Karel Jaromír Erben ve své baladě Svatební košile?
…malebnost zdejší krajiny okouzlila Jana Wericha, který si u Ostružné nechal postavit v roce 1938 chatu?
