Příliš jednoduché, že? Kdo by nepoznal praotce všech detektivů a klasiku jednoho z nejoblíbenějších knižních žánrů. Dům na Baker Street 221B a Londýn se staly středem detektivního světa.
Duchovním tvůrcem Sherlocka Holmese a jeho nerozlučného druha, doktora Watsona, byl Sir Arthur Conan Doyle, lékař, spisovatel, politik, cestovatel a sportovec. Ne, neusmívejte se. Žádný Cimrman, tím vším opravdu byl. Šlechtický titul získal na počátku dvacátého století, kdy se na straně britského impéria účastnil dobrovolně, jako lékař, búrské války.
Doyle se narodil v roce 1859, ve skotském Edinburghu. Jméno Conan, po svém kmotrovi, připojil později. Byl to Brit v krystalické podobě, pokud se to tak dá říci. Tatínek byl Angličan, vysoký státní úředník, maminka Irka. Irské geny, to je vždy dar, a Doyle toho daru plně využil.
Přestože měl ještě devět sourozenců, vystudoval medicínu a získal v roce 1885 doktorát. Již před tím však pracoval jako lodní lékař a získával zkušenosti. Jako správný student se věnoval sportu. Golf, kriket, ragby, box. Byl též velkým propagátorem lyžování a pochopitelně byl i mezi prvními v Anglii, kdo vlastnil řidičský průkaz. Jako politik se zasazoval o zmírnění krutovlády Leopolda II. v Belgickém Kongu.
Vraťme se však k Doyleovi jako spisovateli. Arthur Conan Doyle by klidně mohl být považován i za klasika žánru sci-fi, či historických románů nebo literatury faktu. Jeho dílo dosahuje renesanční šíře. Román Ztracený svět, s dinosaury v amazonských pralesích, není třeba dvakrát představovat. Rovněž jeho historická díla, která se věnují stoleté válce.
A Holmes? Světlo světa spatřil v roce 1886, ve Studii v šarlatové. Inspiraci pro tuto postavu získal Doyle hned ve dvou postavách. Ta první byla reálná, byl jím jeho lékař a učitel ze studií, Joseph Bell. Ta druhá fiktivní, detektiv Augustin Dupin, z povídek Edgara Allana Poea. Vyjmenovávat všechny knihy by bylo nošením dříví do lesa. Pes Baskervillský je až do dnešních časů klasikou všech klasik detektivního románu. V češtině od roku 1903. Viktoriánský detektiv a Británie taková, v jaké Doyle žil. Důstojná, velká, mocná a o sobě nepochybující.
Proč máme vlastně Holmese tak rádi? Chladně, pozitivisticky uvažující muž. Logika, matematika, chemie. Zkrátka vědecké metody, žádné věštění z křišťálové koule. Žádné komplikace se ženami, žádné vztahy. City omezeny na minimum, přesto však nikoliv bez srdce. Holmes nepitvá lidské povahy, ale vědecká fakta. Milovník kokainu, přesto však s mozkem obdařeným geniálním intelektem. Doyleovi se podařila geniální věc. Vytvořil postavu, která, ač obdařena tolika schopnostmi, není pro čtenáře směšnou a nereálnou figurou. Věříme mu. Holmesův vzkaz je jediný, ale stále platný. Přemýšlejte, a zlo bude poraženo.
