Vitamin C musíme tělu dodávat
Vitamin C (kyselina askorbová) je nezastupitelný při potlačování oxidačního stresu, jenž vzniká v důsledku znečištěného ovzduší, různých typů záření nebo při fyzickém či duševním vyčerpání.
Bez odpovídající dávky vitaminu C neprobíhají v našem těle správně biochemické reakce jako je metabolismus tuků nebo detoxikace cizorodých látek v jádrech, tvorba kolagenu, imunitní a nervové pochody včetně funkce mozku, vstřebávání železa ovlivňujícího tvorbu a funkci červených krvinek.
Denní potřeba vitaminu C činí u zdravého dospělého okolo 100 mg, u školáků a mládeže v rozmezí 70 až 90 mg, u kojenců 50 mg. Lidský organismus si vitamin na rozdíl od většiny živočichů nedovede sám vytvářet, proto ho musíme tělu dodávat.
Co nám roste na zahradě
Největší zásobárnou vitaminu C je mezi zahradním ovocem černý rybíz. V jedné hrsti temně fialových kuliček se ho ukrývá 200 až 400 mg, tedy dvojnásobně až čtyřnásobně více než v pomeranči. Vitamín je vysoce kvalitní a stabilní, rybízový sirup ho ztrácí po roce pouze 15 %. Flavonoidy rovněž obsažené v plodech pomáhají vitamin C účinně vstřebávat. Oblíbenější červený rybíz nabízí céčka o dost méně, okolo 80 mg na 100 g. Velmi chutným zdrojem vitaminu C jsou jahody. S jedním šálkem získáme asi 89 mg.
Také zelenina má co nabídnout. Polovina syrové červené papriky dodá tělu 140 až 190 mg céčka, hrst nakrájené červené papriky bez semínek okolo 120 mg. Nejen razantní chutí, ale i obsahem vitaminu C se mohou pochlubit chilli papričky. Půl hrsti zelených ho podle odrůdy obsahuje mezi 108 mg až 242 mg. Jediná červená dodá asi 65 mg.
Šípek, rakytník, zimolez, brusinka
Vitaminovou jedničkou je bezesporu šípek. Ve 100 g dužniny se nachází kolem 200 mg až 500 mg vitamínu C. Pro lepší představu – už šest šípků nám ho poskytne nějakých 120 mg.
A druhém místě žebříčku stojí rakytník. Plody obsahují 360 mg až 450 mg na 100 g své váhy. Velké množství vitaminu C se nachází v jeho listech (230 mg-260 mg/100 g), u některých odrůd dokonce více než v plodech. Plody sklízejte po prvním přejití mrazem a pak dále zpracovávejte. Opakovaně zmrzlé plody, které poznáte podle bělavého zbarvení, ztrácejí sice trpkost, ale i léčebné vlastnosti. Přemrznutí můžete docílit i vložením odříznutých větviček do mrazáku, poté jdou plody lehce sklepat, čímž si ušetříte nejeden bolestivý šrám od trnů. Uchovat můžete rakytník buď zmrazený, nebo z něho vylisujte šťávu.
Hodnotným zdrojem vitaminu C jsou rovněž šlechtěné druhy zimolezu, mišpule obecná, ale také jeřáb obecný a trnka obecná, u jejichž plodů je přemrznutí opět žádoucí.
Rovněž brusinky obsahují velké množství vitamínu C, který je při tepelné úpravě stabilní jako v jeřabinách.
Ovoce a zeleninu jezte vícekrát za den, protože tělo si vezme vždy jen menší část vitamínu a zbytek vyloučí.
Víte, že…
Ochranné a léčebné účinky zajistí pouze dlouhodobý přísun vitamínu C? Vyšší jednorázová dávka nemá podle odborníků smysl.
Nejšetrnější je k vitaminům zamrazení?
Delší skladování ovoce a zeleniny snižuje obsah vitamínů?
Vařením se zničí až 60 % vitamínu C? Je citlivý na teplotu vyšší než 60 stupňů Celsia.
V mikrovlnné troubě jsou vitamíny zcela zničeny?
