Většina dětí, které byly hospitalizovány v Ostravě-Vítkovicích a Olomouci měla nedostatek vitamínu C. Z výsledků studie vyplývá, že je potřeba hladinu vitamínu C u dětí zjišťovat a dbát na jeho dostatečný příjem. Vitamín C má totiž zásadní význam pro imunitu organismu.
Děláme to automaticky. Syrové brambory uvaříme ve vodě a tu pak vylijeme do odpadu. To je velká škoda. Vodu můžeme využít nejen při vaření, ale i při úklidu nebo při péči o své tělo.
Spolknout vitaminovou pilulku je rychlé, ale málo efektivní, navíc s ní organismus přijímá zcela zbytečně chemické látky použité ve výrobě. Účinnější zdroje v podobně chutných plodů přitom máme všude kolem, a často zadarmo.
I podzimní měsíce nabízejí sem tam nějakou plodinu, z níž lze vyrobit výborný sirup. Skvělé jsou kupříkladu šípky, aronie i mandarinky.
Hrejkovice je malá vesnička nedaleko Milevska. Rodinná farma udržuje letitou tradici v domácí výrobě zelí. Zelí si tu můžete nejen koupit, ale i nakrouhat.
Že šípky jsou zdrojem zdraví prospěšných látek, věděly už naše prababičky. Proč poslední generace na šípky zapomněly? Snad proto, že zpracování plodů není snadné.
Vitamín C a D jsou velmi důležité prvky. Bez nich můžeme být často nemocní nebo nás mohou trápit kožní problémy. Dneska si řekneme něco o tom, kterak je můžeme doplnit přírodními cestami, což je vždycky lepší než brát doplňky stravy.
Je to malá skromná kytička. Sedmikráska neboli chudobka. Roste na travnatých a vlhkých místech – loukách, zahradách, mezích a okrajích cest. Zatímco listy můžete sbírat po celý rok, na květy se vydejte od dubna do října. Musíte je trhat plně otevřené, nejlépe za pravého poledne.
Vitaminový koktejl, který šípky obsahují nenajdete v žádné lékárně. Uvádí se, že obsahují až desetkrát více vitamínu C než citrusy, a proto se jim také přezdívá pomeranče severu. Patří beze sporu k nejzdravějším plodům podzimu a šípkový čaj nebo sirup spolehlivě posílí imunitu před obdobím chřipek. Díky kombinaci vápníku, rutinu a vitaminu C jsou šípky nejlepším přírodním lékem proti paradentóze a onemocnění dásní.
Možná, že jste kdysi četli dobrodružnou knihu, s názvem Plavčíci kapitána Bontekoea. Knihu napsal nizozemský spisovatel a novinář Johan Fabricius, a česky vyšla v roce 1935. Ne nebojte se, nebude to čtenářský deník. Příběh se odehrává v Holandsku sedmnáctého století. Přesněji v době, kdy v Evropě zuřila třicetiletá válka.
Něžně bílý, světle modrý, či nafialovělý kvítek, této rostlinky z Nového světa, byl dlouho jenom ozdobou zámeckých zahrad. Mezi kořeny se však skrývaly hlízy, které změnily zemědělství v Evropě. Nakrmily miliony lidí v dobách neúrody obilí. Ochránily námořníky před jejich morem, kterému se říkalo kurděje. Staly se nedílnou součástí našeho jídelníčku. Ano, jsou to brambory.