Statečný varhaník z Vršovic
V roli Františka Nováka diváci uvidí Milana Kačmarčíka, jeho „mladší verzi“ hraje Jan Hofman, jako nejbližší Novákův přítel se představí Vilém Udatný. Manželku hlavního hrdiny ztvární talentovaná herečka Máša Málková.
„Pro mne jsou skuteční vlastenci lidé, kteří v sobě najdou sílu se vzepřít a bojovat. Tak bytostně si váží své země, že jsou odhodláni za ni položit život, a díky takovým lidem si dnes my můžeme říkat Češi,“ říká Máša Málková.
A režisér Pavel Khek k tomu dodává: „Občas propadáme maločešství, malomyslnosti a takovému pocitu, že jsou Češi národ bez hrdinů. V tu chvíli je dobré si uvědomit, že jsme měli hrdiny, kteří zcela neokázale nasazovali život za něco, o čem neměli sebemenší jistotu, že se realizuje – za vidinu samostatného státu. Jim jsme za něj vděční a s myšlenkami na ně bychom se o něj měli starat,“ připomíná režisér, jehož sugestivní inscenace znají diváci třeba z Městských divadel pražských.
První světová válka z první linie
Dramaturgyně Věra Mašková, autorka scénáře Země česká, domov můj? byla osudem vršovického učitele a varhaníka tamního kostela Františka Nováka fascinovaná od první chvíle: „Padl do ruského zajetí a dobrovolně se přihlásil znovu do boje. Pod praporem nově se tvořící československé armády bojoval za ideu nového československého státu, podstoupil neuvěřitelná utrpení, snášel hlad, zimu, nájezdy partyzánů i demoralizaci vlastních lidí,“ prozrazuje o chystané novince Věra Mašková, od letošního září nová umělecká šéfová Vršovického divadla MANA.
Neobyčejný příběh obyčejného muže
Františkovi Novákovi se i přes všechny útrapy podařilo legie v Rusku i na Sibiři přežít, ačkoli mnohokrát ztrácel víru i síly. A to vše s čím dál většími obavami o to, co ho čeká doma, protože zprávy od jeho kdysi tak milované ženy, byly čím dál znepokojivější. Šťastný návrat domů tak nakonec doprovodí zrada a zklamaní od těch nejbližších.
„Příběh Františka Nováka je důkazem, že mytologie není záležitostí mimořádně obdařených bytostí, jimž se nikdy nemůžeme vyrovnat. Mytologii tvoří i obyčejní Františkové Novákové, lidé, kteří jsou živoucím důkazem toho, že každý z nás nese na svých rukou tíži osudu světa stejnou měrou, a nikdo z nás není omluven ani z velikosti ani z hrdinství,“ připomíná autorka textu Věra Mašková.
Tvůrčí tandem inscenace Země česká, domov můj? doplňuje scénograf Michal Syrový a kostýmní návrhářka Agnieszka Pátá Oldak.
Divadlo pod věží
Do nové sezóny vstoupilo Vršovické divadlo MANA pod novým uměleckým vedením zkušené divadelní dramaturgyně a autorky Věry Maškové. Ta repertoár sestavila tak, aby byl vstřícný k širokému okruhu publika, uchoval si svou náročnost a přilákal diváky nejen z pražských Vršovic.
„Vršovické divadlo MANA je scénou s nezaměnitelnou patinou a šarmem první republiky,“ říká Věra Mašková a připomíná, že MANA je v současnosti jediným profesionálním divadlem v této městské čtvrti. „Právě kvalitní místní kultura, která je vytvářena s ambicí širšího přesahu, bude i nadále v hledáčku vršovické scény. Chceme společnost propojovat – hledáme společnou energii, otevřené místo k setkávání a předávání myšlenek, příběhů a emocí,“ vysvětluje své záměry Věra Mašková, která své zkušenosti nasbírala během dlouholetého působení v Divadle ABC a Rokoko.
Divadlo sídlí v moderním kostele Církve československé husitské z roku 1930, postaveném podle projektu Karla Truksy. Je nepřehlédnutelný díky své 26 metrů vysoké hranolovité věži. Ta je stylizovaná do podoby lucerny a jejím autorem je známý prvorepublikový architekt a designér Pavel Janák. V dobách komunismu sloužil prostor coby sklad, po revoluci pak jako bazar nábytku. Po přestavbě v roce 2014 – podílel se na ni také architekt a herec David Vávra – se podařilo zachovat původní podobu divadla z 30. let minulého století.
„Jiráskovo vršovické divadlo v Husově sboru bylo svého času vyhlášenou pražskou divadelní scénou, která fungovala až do roku 1965,“ uvádí farář David Frýdl. Vršovické divadlo MANA na Moskevské třídě disponuje prostorem pro 209 diváků.
