Výjimka však potvrzuje pravidlo. Na Zemi jistě byla místa, kde mohlo k děsivé záplavě dojít nečekaně, bleskurychle, a s katastrofálními následky. Biblická potopa, tak jak ji známe my, zřejmě proběhla v oblasti dnešního Černého moře. Ještě před osmi tisíci lety bylo v proláklině sladkovodní jezero, které bylo třikrát menší než dnešní slaná vodní plocha. Téměř 170 metrů pod dnešní úrovní hladiny.
Severní oblasti byly pevninou, stejně jako dno dnešního Azovského moře. Podobně na tom bylo i dnešní moře Středozemní, i když zde byla hladina o trochu výš. Tisíce a tisíce kilometrů krychlových vody, z tajících ledovců nejdříve vyrovnaly hladinu vody s Atlantikem, a pak se gigantický nápor vodních mas opřel do úzké, pevninské šíje, v oblasti dnešního Bosporu. Voda je někdy velmi nepříjemný živel a velmi brzy si našla cestu.
Tisíc kilometrů dlouhá a pět set kilometrů široká oblast se začala plnit slanou vodou. Přítok byl tak obrovský, že hladina stoupala až třicet centimetrů za den, což znamenalo postup vody proti proudu řek až kilometr denně. Lidé měli na útěk velmi málo času, stěží zachránili jen to nejnutnější. Lidská sídla, osady, města, vše museli nechat osudu a opustit.
Černé moře je v některých místech přes dva kilometry hluboké a kdo ví, jaká tajemství ukrývá. Archeologům a potápěčům pochopitelně postačí prozatím důkladný průzkum do hloubek dvou set metrů. Černé moře nemá svůj název podle zbarvení vody, ale zkrátka proto, že pod tenkou vrstvou vody, která je vhodná pro život, se nachází voda obsahující sirovodík. Tento plyn je pro všechny organismy, které dýchají kyslík, smrtelně jedovatý. Poradí si s ním jen sirné bakterie. Černé moře je pro pozemský život, tak jak jej známe, mrtvé již od hloubek pod dvě stě metrů.
Archa se zvířaty je krásnou pohádkou, ale zřejmě neexistovala. Ani nálezy vědců, kteří se zajímají o biblistiku, nejsou průkazné. Potopa světa zřejmě byla, ale Noemova archa na horách Ararat nepřistála, i když některé fotografie, z těchto míst, jsou velmi zajímavé. Biblický Noe je pravděpodobně pouze opsaný Utanapištim, z Eposu o Gilgamešovi, který vznikl o patnáct století dříve, než Mojžíš vyvedl Židy z Egypta. Tedy asi 2500 let před naším letopočtem.
Zajímavý je fakt, že pokud sečteme stáří všech biblických patriarchů, zjistíme, že Noe musel žít ve stejné době jako Utanapištim. Je to zajímavá shoda okolností. Současné globální oteplování nám dává šanci zažít něco podobného podruhé. Pokud roztaje zbývající led, stoupne mořská hladina o dalších padesát metrů a mapy světa se neodvratně změní.
