• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Vojenský úspěch Francie se nedostavil. Bismarck a Napoleon III.

    1.9.2020

    Je to velmi zajímavý rozhovor. Kapitán je sdílný. Protože je naprosto jist, že jeho posluchač zůstane navždy pasažérem jeho lodi, nemá co skrývat. Seznamuje pana profesora s konstrukcí lodi a všemi podrobnostmi. Kde byl vykován kýl, odkud pocházejí stroje, odkud zařízení lodi. Odpoví i na poslední otázku pana profesora. To jste tak bohatý, pane kapitáne? Nesmírně bohatý, pane profesore, odpoví kapitán s úsměvem. Mohl bych bez obtíží zaplatit pět miliard francouzského státního dluhu.

    Jistě. Je to klasika, kterou každý pozná. Dvacet tisíc mil pod mořem. Rozhovor kapitána Nema, s francouzským profesorem Aronnaxem. Román sám vznikl kolem roku 1870, a Jules Verne v něm uštěpačně hodnotí právě prohranou válku s Pruskem, i válečnou pokutu, kterou vítěz Francii uložil. Pět miliard franků ve zlatě.

    Francie se ocitla na mizině. Upřímně, zasloužila si to, protože nebyla napadena, nýbrž naopak. Zbytnělé ego francouzského císaře Napoleona III. a naprosté podcenění nepřítele. Měl rád vojáky, ale bohužel, rozhodně neměl stejné vojenské schopnosti, jako jeho jmenovec, ten malý Korsičan z počátku století.

    U zrodu sociálního pojištění nestála žádná ikona proletariátu, ale Železný kancléř, Otto von Bismarck

    Jistě, o této válce se dá najít spousta informací. Nemá smysl je zde všechny vyjmenovávat. Nezbývá než znovu připomenout literární dílo. Tentokrát jsou to Sňatky z rozumu, od Vladimíra Neffa. Příručí Jan Born je svědkem nadšení pro válku s Pruskem. Rakouský orel se nafukuje. Utlučeme je čepicemi.

    Pak přijde rok 1866 a deziluze po bitvě u Sadové. O čtyři roky později je již bohatý obchodník Jan Born na svatební cestě v Paříži. V lepší společnosti se diskutuje o konfliktu s Pruskem. Utlučeme je čepicemi. Pan Born se jenom soucitně usměje. Už ví své. Neutloukli.

    Spisovatel Vladimír Neff. Přišel na svět ze sňatků z rozumu před 110 lety

    Válka je pokračováním politiky jinými prostředky. Bismarck je liška podšitá. Voják i politik.  Manévruje s diplomacií, provokuje, uzavírá smlouvy, které jsou na ostří nože. Ve Francii stoupá napětí a zlost. Brnká na ty nejcitlivější struny francouzského nacionalismu, pýchy a pocitu naprosté převahy, nad tím pruským nýmandem.

    Konečně dosáhne svého a Francie mobilizuje. To ještě nic neznamená. Vyhlášení války Prusku přijde vzápětí. Bismarck si mne ruce. Rázem vstupují v platnost smlouvy s ostatními německými zeměmi. Bavorsko, Würtembersko, Bádensko. Půl milionu mužů ve zbrani a dalších tři sta tisíc v záloze. Francie horko těžko dala dohromady stěží polovinu tohoto počtu. Dopravní chaos, organizační zmatky, neschopnost velitelů, které zdobily hlavně medaile, ale nikoliv znalosti. Na druhé straně dril, výcvik a všeněmecký patos, který Bismarck dokázal zúročit. Poměr dva ku jedné by nebyl pro útočníka nijak výhodný, kdyby měl proti sobě stejně zdatného protivníka. Neměl. Obsazeno bylo Alsasko Lotrinsko a francouzská vláda byla v pasti. Potřebovala urychleně nějaký vojenský úspěch, jinak v Paříži mohla čekat revoluci.

    FOTO: Prusko-francouzská válka

    Prusko-francouzská válka - obraz od Pierra Gerorgese JeanniotaPrusko-francouzská válka - obraz Alphonse Marie Adopha de Neuville z roku 1873Prusko-francouzská válka - Napoleon III.Prusko-francouzská válka - Železný kancléř

    Ten se však nedostavil. Stotisícová francouzská armáda uvízla mezi řekou Mázou a městem Sedan, kde se odehrálo 1. 9. 1870 finále této války. Němci začali město zasypávat granáty děl z okolních návrší. Čtyři zoufalé protiútoky francouzské kavalerie byly zmasakrovány a ještě týž den zavlála nad Sedanem bílá vlajka. Napoleon III. se stal osobním zajatcem pruského krále. Následovalo podepsání příměří. V Paříži vypukla revoluce, lidé se nechtěli smířit se ztrátou Alsaska a Lotrinska. O několik týdnů později byl odpor zlomen pruskými vojáky. Paříž již nikdo neubránil.

     



    Nepřehlédněte