Takto popisuje Jirásek konflikt mezi českým knížetem Soběslavem a německým císařem Lotharem III. Soběslav tehdy dobyl slavného vítězství. Nás však nyní bude zajímat, co to asi bylo za kometu, která tenkrát, v roce 1125, vyděsila tolik lidí. V době, kdy se tato historická událost odehrála, se v kronikách příliš nehledělo na přesnost. Autor zápisu tuto kometu mohl ztotožnit s tou nejznámější ze všech, s kometou Halleyovou, která se vrátila k Zemi v roce 1145.
Tato kometa při svém předcházejícím návratu, v roce 1066, pro změnu oznámila vítězství Viléma Dobyvatele v bitvě u Hastingsu, který si vybojoval anglický trůn. Nyní se však přestaneme kometám věnovat jako nositelkám osudových předpovědí, ale povíme si o nich to, co ví současná věda.
Panuje všeobecná shoda, že komety jsou zbytek stavebního materiálu, po vytvoření sluneční soustavy, ve které žijeme. Nebyl nikdo, kdo by provedl tehdy úklid a tento materiál se odstěhoval do obludných vzdáleností od Slunce, nicméně stále ještě pod vlivem jeho gravitace. Zde už je však velmi slabá a dostává se do kontaktu s gravitací ostatních hvězd.
Tento kulový Oortův oblak, podle holandského astronoma, který jako první vyslovil hypotézu o jeho existenci, se nachází asi 50 000 astronomických jednotek od Slunce. To je téměř jeden světelný rok. Vzdálenost Země od Slunce je jedna jediná astronomická jednotka.
Jak vlastně kometa vypadá? Špinavá sněhová koule, jádro tvoří prach, různé nerostné látky, zmrzlá voda, oxid uhličitý a methan. V mrazivých vzdálenostech od Slunce jsou to tělesa neviditelná. Žádný zářící plynný obal, ani efektní ohon, o délce milionů kilometrů. Jejich jádra dosahují maximálně desítek kilometrů. Občas se ale stane, že Slunce, které obíhá i se svými planetami kolem středu naší Galaxie potká hvězdu, která provede čirou zlomyslnost a svojí gravitací pošle několik takovým ledových hor blíže ke Slunci. Nyní záleží jen na rychlosti. Pokud je těleso dostatečně rychlé, proletí a opět odcestuje do nekonečna. Pokud má smůlu, zůstane v zajetí Slunce a stane se kometou periodickou. Některé se vrací po několika letech, některé se symbolicky vrací jednou za lidský život, jako ta Halleyova, některé si dají na čas stovky let.
Kometa C/2020 F3 ( Neowise) je velmi zajímavým a hlavně na kometu velmi jasným tělesem a rozhodně stojí za to si přivstat. Podmínky pro její pozorování se stále zlepšují a brzy bude možné ji pozorovat celou noc. Díky svítícímu obalu, kterému se říká koma. Jádro samo o sobě je velmi tmavé. Halleyova kometa odráží například jen čtyři procenta světla, které na ní dopadne. Jen tak pro srovnání, asfalt odráží sedm procent. Ohon komety je prakticky naprosté vzduchoprázdno, které dokážeme vyrobit jen s největšími obtížemi. Máte ale jedinečnou možnost. Nepropásněte ji. Tato kometa se vrátí až v době, kdy se o našem století bude hovořit jako o starověku.
