Někdy si jen tak sednu do trávy a kochám se, říká zpěvačka Jiřina Anna Jandová

Prošla si nemocí, při které jí bylo hodně zle. Domů z nemocnice se zpěvačka Jiřina Anna Jandová vrátila v době, kdy nejen celá Česká republika žila covidovou karanténou. Díky rodičům i zahradě v pražských Třeboradicích to zvládla dobře. Odpočívala. Dnes je šťastná za to, že je zdravá. Vše ostatní bere s pokorou. Práce ji baví, ale pokorně přijímá, že stále jsou jistá omezení. Připravuje maxisingl a na koncertech by v rámci videoprojekce ráda prezentovala fotografie, které nafotila při jízdě na kole, jemuž přišla v přelomových dobách na chuť. (Rozhovor se uskutečnil v době, kdy se ještě mohlo koncertovat. – pozn. red.)

Prošla jste si zdravotními peripetiemi, do toho nastoupila doba covidová. Jak se cítíte?

Považuji si hlavně toho, že jsem zdravá, neboť to bylo náročné. Od začátku roku jsem byla mimo provoz, teď funguji v jakémsi polovičním provozu. Stále to není to, co by být mělo. Zdraví je to jediné, co je pro mě nyní podstatné. Jsem vyklidněná a vím, že důležité je hlavně postarat se sama o sebe, o což se snažím. Covid je pro mě pomíjivější v tom, že mé zdravotní problémy byly opravdu vážné, koronavirovou infekci tím ale rozhodně nezlehčuji ani neberou na lehkou váhu. Nejsem „hrdinský“ typ, který všude vlítne do davů a výsměšně tvrdí, že je to banální nemoc. Nejsem odborník, tak se na něj nepasuji, a také si myslím, že na každém životu záleží. Vnímám, že náš obor, tedy kultura, patří k nejzasaženějším, což je ale logické. Velké shluky lidí teď prostě musí být řešeny zodpovědně. Tak uvidíme.

Mají podle vás lidé po kultuře hlad?
Spíš zatím mají strach. Vidíme to i na prodeji vstupenek nejen na naše koncerty. My jsme zatím místo pětadvaceti měli čtyři. Do konce roku jsme měli mít pětačtyřicet koncertů, některé jsme zrušili, jiné přeložili, včetně těch na Slovensku, kde jsou poměrně striktní podmínky. Koncerty, které se konaly, jsme ale měli plné a lidi byli úžasní. Je to i region od regionu.

Zahradní slavnost u Dalibora Jandy v Třeboradicích odstartovala oslavy 40 let od startu zpěvákovy profesní dráhy

Není to i proto, že někteří lidé se ocitli bez práce a nejsou na tom finančně dobře?

Větší roli podle mě hraje již zmíněný strach, mnozí se opravdu bojí jít mezi jiné lidi. Jsme z toho v rozpacích, ale bereme to, jak to je, co se dá dělat. Taťka (zpěvák Dalibor Janda – pozn. red.) někde pronesl, že umělci si moc stěžují, přičemž někteří jeho slova pochválili a jiní se na něj naopak obořili. On tím chtěl říct, že plno kultury se tu dotuje. Kdo ho zná, ví, jak to myslel, kdo ne, vzal to moc vážně. Lidi by si zkrátka měli uvědomit, že umění je pomíjivé, a když to nepůjde, holt budeme muset dělat něco jiného. Není na tom nic špatného a samozřejmě to je myšleno dočasně.

Byla by to ale pohříchu škoda, kultura lidi těší, pomáhá jim, a to i v době covidu…

Souhlasím. Nikdo nechce kulturu vymydlit, ale když lidé nebudou na koncerty nebo divadelní představení chodit, nemůžeme přece říkat, že budeme sedět doma a požadovat dotace od státu. V Evropě se to podle mě pomalu otáčí k socialismu, tak pozor, aby to nebylo i tady. Zírám, kdo všechno by chtěl dotovat, kdo všechno už nastavuje ruku, ale přitom se často ohánějí demokracií a odepíráním svobody.

Co koncerty online?

No možná i na to dojde. Nijak jsem tomu ale nepropadla. Kultura z obýváku mě moc nenaplňuje. Slyšela jsem i o americkém trendu, že ve Spojených státech umělci posílají zájemcům videozdravici třeba na svatbu nebo oslavu, a tím se živí. No, nevím, nechtěla bych, aby to šlo tímto směrem.

Přes všechny těžkosti pracujete na nových písničkách. Jakých?

Chystám singl, ale v současné době nejsem schopna se k práci víc dostat, nemám pocit, že je k tomu ideální nálada a atmosféra. Plánuji se na to vrhnout příští rok. Chci, aby byl singl vypilovaný a měl hezký křest.

Písnička už je na světě?

Ano, je to ultrabaladická klavírní skladba, složila jsem hudbu i napsala text. Ten jsem dodělávala v nemocnici, je to hodně emoční záležitost, která kopírovala dobu, kdy jsem marodila a do toho přišla celostátní karanténa. Stále jsem ležela v nemocnici a nikdo za mnou nesměl. Byl to zážitek v různých směrech. Když jsem nedávno byla u pana profesora Gürlicha, který se o mě doposud stará, řekl mi, že kdyby ta nemocniční postel měla dobrý vliv na mé skládání, může mi ji ještě poskytnout. Dělal si samozřejmě srandu.

Nemohla jsem sehnat zpěvníček Suchého a Šlitra, tak jsem si začala skládat sama

Říká se, že umělcům při tvorbě pomáhá spíš nepohoda než pohoda…

Asi jo. Z písničky jsem nadšená a těším se, až ji vypustíme ven. Je o naději, mnohé tam přirovnávám k přírodním živlům, zpívám, že chci vykřičet to, co si jen myslím, to, co nikdo neřekne nahlas. Chci vykřičet naději. Téma naděje jsem měla nahozené mnoho let. Jelikož se bude jednat o maxisingl, bude tam ještě jedna písnička, ta je veselejší, otextována zatím není, ale chystáme v tomto směru velmi zajímavou spolupráci.

Souhlasíte s tím, že nemoc je dovolená pro workoholiky?

To mi říkaly i sestřičky. Nabádaly mě, ať si odpočinu, že jsem byla pořád v jednom kole, tak ať si nyní užiji servis. Byly na mě hodné, hrály psychologickou hru, neboť věděly, že jakmile mi řeknou něco negativního, změní mě to v hromádku neštěstí, kdežto, když mi to řeknou v klidu, tak to poměrně v pohodě vezmu. Ráda bych touto cestou poděkovala lékařům i sestřičkám ve Vinohradské nemocnici, přednosta chirurgické kliniky Robert Gürlich je pro mě fantastický člověk a odborník číslo jedna. Fantastický přístup, který se nedá srovnat s opravdu hrozným zacházením, které jsem před tím zažila v nemocnici na Bulovce. Nebýt Vinohradské nemocnice, kdo ví, jak bych skončila. Jsem jim zavázaná.

Jak jste prožívala karanténu po návratu z nemocnice? Zahrada v Třeboradicích musela být v té době doslova výhra…

Určitě, často jsem tam sedávala. Byla jsem v té době hodně unavená a slabá, ale rodiče byli nadšení, že jsem se vrátila. Táta říkal, že je mu jedno, jestli bude, nebo nebude koncert, hlavně, že jsem doma. Byla jsem na přísné dietě, objednávali jsme jídlo ze zásilkoven, abychom nechodili nakupovat. Za měsíc jsem shodila asi dvanáct kilo, které už mám zpátky, můj vztah k jídlu je totiž velmi pozitivní, ráda jím dobře a docela dost. Když pro mě po tu dobu bylo jídlo utrpení, bylo to špatné.

Hlavně, že už je to lepší…

Zavedla jsem i dost novinek, do doby, než jsem onemocněla, jsem totiž byla jezevec, pozdě jsem vstávala, pozdě chodila spát. Oproti tomu v nemocnicí byl nastaven „vojenský režim“, budíček v šest ráno. Přeorientovala jsem se a unavená v osm devět hodin zaléhala. Ne že bych byla takto disciplinovaná doposud, ale už v devět ráno jsem schopná fungovat, což si dřív neumím moc představit. Jsem stále noční zvíře, to se asi nezmění, ale snažím se, aby to nebylo přespříliš.

Nelze si věčně připomínat staré rány, proto mám dneska dobré vztahy i se svými bývalými láskami, říká zpěvačka Jitka Zelenková

Když se vám ulevilo, měla jste nějaký pohyb?

No to je právě také ta změna, v karanténě jsem si objednala kolo, na kterém jsem nejezdila asi dvacet let. Nyní jezdím hodně, objevuji cyklostezky. Vzniklo to tak, že jsem nemohla cvičit, tak jsem přesedlala na kolo.

Jaké je vidět svět z kola?

Příjemné. A hodně cestou fotím, takže to i zachycuji. Mám plán, že některou z fotek využiji na koncertech v rámci videoprojekce. Nejsem sportovní typ, abych našlapala padesát kilometrů denně, ale baví mě fotit přírodu, jsou to nádherné scenérie. Často si jen tak sednu do trávy a kochám se, přemýšlím o věcech, na které dříve nebyl čas, a má to rozhodně své klady. Celý tento rok mě poměrně hodně změnil.

FOTO: Zpěvačka Jiřina Anna Jandová (a její fotografie)

Zpěvačka Jiřina Anna Jandová (a její fotografie) - FOTO ROZHOVOR Někdy si jen tak sednu do trávy a kochám se, říká zpěvačka Jiřina Anna Jandová – foto archiv Jiřiny Anny Jandové – uvodZpěvačka Jiřina Anna Jandová (a její fotografie) - FOTO ROZHOVOR Někdy si jen tak sednu do trávy a kochám se, říká zpěvačka Jiřina Anna Jandová – foto archiv Jiřiny Anny Jandové 1Zpěvačka Jiřina Anna Jandová (a její fotografie) - fshbtyZpěvačka Jiřina Anna Jandová (a její fotografie) - FOTO ROZHOVOR Někdy si jen tak sednu do trávy a kochám se, říká zpěvačka Jiřina Anna Jandová – foto Jiřina Anna Jandová 2Zpěvačka Jiřina Anna Jandová (a její fotografie) - FOTO ROZHOVOR Někdy si jen tak sednu do trávy a kochám se, říká zpěvačka Jiřina Anna Jandová – foto Jiřina Anna Jandová 3
Dnes, 00:51
Rok, který si nikdo z obyvatel metropole nedovedl představit, za sebou má stejně jako zbytek...
Včera, 06:00
I když teď divadla do hlediště diváky zvát nemohou, Vršovické divadlo MANA díky moderním technologiím...
22.1.2021
Komerční článek
SMART REGION CHCETE SE ZVIDITELNIT NEBO PROPAGOVAT SVÉ PRODUKTY V REGIONECH ČR​? Nabízíme Vám Reklamní...
22.1.2021
Záchranná stanice hlavního města pro volně žijící živočichy přijala loni 5186 zvířat 143 druhů, tedy...
22.1.2021
Místo poprav 539 vlastenců v roce 1942 se stalo svědkem zbabělé pomsty za uskutečnění úspěšné...
21.1.2021
Co se stane, když se mocná síla klimatické změny střetne s nepružnými osobami z nejvyšší...
20.1.2021
Pražští policisté v pondělí kontrolovali třiadvacetiletého řidiče, který ve snaze skrýt před nimi svůj zákaz...
20.1.2021
Spolek Loutky v nemocnici již 15 let ulehčuje dětem v nemocnicích a léčebnách pobyt a...
20.1.2021
Vláda podle premiéra Andreje Babiše nechce rozvolňovat epidemická opatření. Sněmovna bude na žádost vlády jednat...
20.1.2021
Umělci spjatí s Cirkem La Putyka zahrají ve čtvrtek 21. ledna ve výlohách několika podniků...
20.1.2021
Češky za nákupy na internetu podle průzkumu společnosti Testuj.to utratí průměrně zhruba 2 tisíce korun...
Reklama