Z dělnického Žižkova na Pražský hrad. Tak vypadala cesta první dámy Olgy Havlové

„Jak už to u mnohých smrtelníků bývá, i můj život byl provázen různými citovými vztahy, a na mém nebeském kontě je rozhodně víc než jen jeden hřích. Přesto jednou mou základní životní jistotou nedokázalo nic otřást. Tou jistotou je Olga.“ (Václav Havel)

Bývalá první dáma Olga Havlová se narodila 2.2 1933 jako Olga Šplíchalová do drsného dělnického prostředí pražského Žižkova. Od raného dětství vrůstala v neúplné rodině, bez otce, zato se spoustou dětí. Od starostí o sourozence, neteře a synovce utíkala ke knihám, především do knihovny v dobročinném Milíčově domě.

Po vyučení v Baťově škole pokračovala v dělnické rodinné tradici, která ji fyzicky poznamenala do konce života,neboť právě v Baťově továrně, jako opravářka punčoch, přišla Olga o čtyři prsty na ruce. Vedle toho se stále intenzivně věnovala literatuře a ochotnickému divadlu. Navštěvovala také herecké kurzy.

V Praze následně vystřídala několik převážně dělnických zaměstnání a pobírala díky svému hendikepu invalidní důchod.

Se svým budoucím parterem se potkala poprvé v roce 1953 v pražské kavárně Slavie. Scházeli se zde umělci, intelektuálové a demokratická protirežimní opozice. Mezi nimi se v té době vyskytoval i o tři roky mladší Václav Havel – mladý muž z intelektuálního buržoazního prostředí, vyrůstající v rodině třídního nepřítele. Ona tenkrát chodila s hercem Ladislavem Trojanem a nevyzrálý Václav ji nijak nezaujal. Postupně se ale sblížili skrze divadlo a společný zájem o literaturu. Tři roky po seznámení spolu začali chodit a v roce 1964 se vzali. V průběhu šedesátých let se Václav Havel prosadil jako evropsky uznávaná osobnost, dramatik a spisovatel. Sama Olga byla pozornou první čtenářkou a kritičkou jeho esejistických i dramatických děl, velmi platnou oporou a spolupracovnicí v těžkých letech Charty 77, kterou sama Olga roku 1982 signovala.

Československo po roce 89 vybudovali novináři, studenti a umělci. Havel mu přál růžovou budoucnost, ale vyplnilo se to?

V roce 1967 Havlovi zakoupili venkovskou usedlost v Podkrkonoší na samotě zvané Hrádeček. Olga si klidné prostředí mimo městský shon velmi zamilovala. Hrádeček se v letech normalizace stal místem společenského styku Václavových přátel a významným centrem disentu.

Po sovětské okupaci v roce 1968 se z Václava Havla stala definitivně osoba non grata a jeho činnost přešla zcela do protirežimního odporu. Olga Havlová byla vždy svému muži významnou oporou, podporovala ho ve všech disidentských aktivitách a sama se zapojila do této činnosti. Po relativně dlouhém období sledování, zadržování a výslechů byl Václav Havel odsouzen ke čtyř a půlletému vězení. Sama Olga byla následně trestně stíhána v kauze „Karavan“. V době, kdy byl Václav ve vězení, převzala Olga Havlová, spolu se svým švagrem Ivanem, odpovědnost i povinnosti v samizdatové edici pod názvem Expedice. Z vězení k Olze od Václava putovala ve formě dopisů dlouhá filosofická zamyšlení, která byla později vydána pod výstižným názvem Dopisy Olze.

Vztah Václava a Olgy byl bezesporu plný vzájemného obdivu a tolerance. Olga dle všech dostupných informací do značné míry respektovala i Václavovy zálety, jelikož si byla plně vědoma zvláštní povahy a významu jejich vztahu.

Kromě role organizátorky společenského života a múzy salonu se věnovala ekologii a publicistice a roku 1987 spoluzaložila samizdatový zpravodajský videomagazín Originální Videojournal, který obrazově dokumentoval činnost disentu a otevřeně informoval o tehdejší politické a kulturní situaci v Československu.

Olga Havlová bude mít 85 stromů. Tolik by jí letos bylo roků

O dva roky později se ujala role první dámy. Po Václavově boku se věnovala utváření občanské společnosti a zanechala nesmazatelnou stopu i v české charitě. Stojí za nespočtem dobročinných projektů. Roku 1990 založila s přáteli z Charty 77 Výbor dobré vůle a, o dva roky později, pak Nadaci Olgy Havlové. Obě tyto organizace si vzaly za cíl pomáhat lidem se zdravotním postižením, lidem opuštěným a diskriminovaným v jejich začlenění do společnosti. Skrze činnost nadace se stala uznávanou v zahraničí, a v některých zemích Evropy i v zámoří vznikly pobočky k podpoře hlavních cílů nadace. Nadace Olgy Havlové také každý rok v květnu uděluje prestižní cenu osobnosti se zdravotním postižením, která se velmi zasloužila o zlepšení podmínek života lidí s postižením.

Olga sama za svou činnost obdržela mnoho zahraničních i domácích řádů a ocenění. Všeobecně oblíbená první dáma skonala ve věku 63 let 27. ledna roku 1996 a je pohřbena v rodinné hrobce Havlových, navzdory problematickému vztahu, který s rodinnou Havlových (především s Václavovou matkou) měla.

Dnes, 10:05
Když se loni v únoru v Bílém domě diskutovalo o osudu Američanů, kteří se v...
Dnes, 09:50
Apokalyptické vize, kdy „stroje“ převzaly kontrolu nad naším světem, které známe z nejrůznějších filmů, se...
Dnes, 07:14
Komerční článek
SMART REGION CHCETE SE ZVIDITELNIT NEBO PROPAGOVAT SVÉ PRODUKTY V REGIONECH ČR​? Nabízíme Vám Reklamní...
Dnes, 07:14
Matky, které z různých důvodů nekojí své děti, by se již brzy mohly dočkat alternativy....
Dnes, 07:08
Nejvyšší správní soud (NSS) zpětně označil za nezákonná další tři opatření ministerstva zdravotnictví z letošního...
Dnes, 06:57
Píše se 8. únor 1600 a před papežskou komisí v Římě stojí obviněný italský filozof...
Včera, 15:40
Pátrání po šestnáctiletém chlapci, který se ztratil v Sajanech, skončilo tragicky. Mladíka sežral medvěd.
Včera, 14:37
I když se situace s koronavirem vyvíjí optimisticky, nelze zopakovat chyby z loňského léta. Na...
Včera, 13:21
Před několika dny proběhla světovými médii zpráva o senzačním narození desaterčat. Jak se ale nyní...
Včera, 10:46
Příroda umí být nemilosrdná, ale i varující. Dokáže napovídat tomu, kdo je vnímavý. Třeba takové...
Včera, 09:51
Prezident Miloš Zeman stále považuje stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu za chybu. Je třeba ji...
Reklama