Sedmnáctkrát trestaný recidivista se v létě 2009 znovu vydal na šikmou plochu. Kvůli penězům zavraždil taxikáře a těžce zranil dvě ženy. A i když se snažil policistům namluvit všechno možné, soud ho nakonec poslal za mříže na doživotí.
Nelítostný vrah a lupič Luboš Miko se nechal v polovině srpna 2009 odvézt taxíkem k hrázi Dolnomlýnského rybníka v Praze-Kunraticích. Řidiče pak dvěma ranami do hlavy zastřelil, jeho tělo odvlekl do rybníka a auto zapálil. Výstřely probudily obyvatelku nedalekého domu, která spatřila u hořícího vozu menšího muže. Moc z něho neviděla, ale všimla si, že se při chůzi zvláštně kolíbá.
O tři dny později kriminalisté vystopovali popeláře, který si na chvíli vložil do telefonu taxikářovu simku, ale ten jim tvrdil, že ji má z telefonu, který našel u popelnice.
Noční přepadení
O týden později, opět v Praze 4, tentokrát na Spořilově, došlo v jednom z tamějších bytů ke krvavé loupeži, kdy překvapená seniorka v noci zjistila, že vedle její postele stojí cizí muž. Zasyčel na ni, aby byla zticha, jinak že ji zabije, a začal ji bodat nožem. Ona se ale bránila ze všech sil.
A přestože ji probodl ruku a uštědřil několik řezných i bodných ran, ubránila se mu. Na útěk ho zahnalo především její volání na manžela, ať honem přiběhne a vezme si s sebou i pistoli, že je tu zloděj. To, že manžel byl právě tu noc na rybách, nebylo důležité.
Hned poté zavolala policisty, ale popis zloději byl kvůli tmě chabý. Všimla si jen, že je připlešlý a hodně malý – podběhl pod lustrem, aniž se ho hlavou dotknul. Musel tedy určitě měřit méně než 165 centimetrů. A také, že podivně napadá na nohu.
Zase simka
A také v tomto případě někdo použil simku z ukradeného telefonu, tentokrát z domu statečné důchodkyně. Do svého telefonu si ji vložil recidivista Miko, který bydlel v nedaleké garáži upravené na provizorní bydlení.
Když za ním přišli policisté, začal jim vyprávět, jak oné noci, když byl venčit psy, náhodou uviděl z okna domu, kde k loupeži došlo, slézat po hromosvodu místního narkomana. Ten pak u plotu prý zanechal batoh s nožem a s telefonem, což si Miko vzal.
Obviněný narkoman ale vše popřel. Navíc měřil dobrých 180 centimetrů, takže vůbec neodpovídal popisu přepadené. A ani na batohu se nenašlo jeho DNA, zatímco Mikovo ano. Ten ale s policisty ochotně spolupracoval a tvrdil, že narkoman lže, a on, že mluví pravdu.
Useknuté prsty mačetou
Pro ně už ale v tuto chvíli byl jedním z hlavních podezřelých. Nicméně na něj zatím nic neměli. Za krátkou dobu ale s mačetou v ruce přepadl vietnamskou prodavačku, která u sebe měla 50 tisíc. Kabelku s penězi držela tak pevně, že jí odsekl tři prsty, aby ji konečně pustila. Dlouho se ale z lupu neradoval, protože ona ho poznala, a tak brzy poté skončil ve vazbě.
A během toho se vyšetřovatelům přihlásil veledůležitý svědek – sběratel ilegálně držených střelných zbraní. Původně se mu na policii příliš nechtělo, ale domníval se, že Miko mu ukradl zbraň, kterou mohl zastřelit onoho taxikáře. Když totiž Mikovi svou sbírku ukázal, za dva dny se mu v ní někdo „prohrabal“ a vzal si odtud jednu pistoli. Zloděj se dovnitř dostal malým okénkem, kam se mohl vejít jen někdo tak drobný jako Miko.
Vydal se proto za ním, ale Miko mu začal popisovat, že viděl, jak si s tou pistolí hrají nějaké děti. A za další dva dny mu ji dokonce vrátil. Chybělo už ale pár nábojů. A expertiza později opravdu potvrdila, že to je přesně zbraň, ze které vystřelil vrah taxikáře.
Dalším nepřímým důkazem bylo i to, že vzápětí po vraždě Miko telefonoval nedaleko od místa činu své družce, i to, že v okolí zapáleného taxíku se našla prázdná láhev od limonády s jeho otisky prstů. Navíc, po nehodě, při které byl před pěti lety zraněn, napadal na nohu. Ačkoliv Miko u soudu svou vinu popíral, dostal výjimečný trest doživotí.
