Studenti tam u příležitosti Dne památky obětí komunistického režimu vytvořili hradbu z panelů s jejich medailonky a portréty. Výročí popravy političky Milady Horákové ve vykonstruovaném procesu a další lidi popravené, umučené a vězněné z politických důvodů si lidé mohli připomenout i na dalších místech v České republice.
Pietní happening na Karlově mostě uspořádala organizace Člověk v tísni. „Je to symbolické. Lidé, kteří procházejí z východu na západ se setkávají s příběhy těch, kteří přišli při pokusu překonat železnou oponu o život,“ řekla mediální koordinátorka vzdělávacího programu Jeden svět na školách Aneta Šebková. Studenti podle ní představili procházejícím pouze krátké verze příběhů obětí, jejich celou verzi lze nalézt na webu.
Podle historiků bylo z politických důvodů po roce 1948 popraveno kolem 250 lidí. Nejméně 4500 lidí pak zemřelo ve vězeních a lágrech v důsledku umučení nebo špatných životních podmínek.
V hlavním městě se politici památce těchto obětí dopoledne poklonili u pomníku Horákové vedle Poslanecké sněmovny a pomníku obětem komunismu na Újezdě. Hodinu po poledni také lidé tradičně položili věnce u památníku v areálu pankrácké věznice, kde byla Horáková popravena 27. června 1950. Spolu s ní tam byli v tento den popraveni po vykonstruovaném procesu i právník Oldřich Pecl, štábní strážmistr SNB Jan Buchal a novinář Záviš Kalandra.
Řečníci na pietním aktu na Pankráci připomínali zejména paralely mezi poměry v tehdejším Československu a nynější ruskou agresí na Ukrajině. „Příběh Horákové je aktuální právě teď, kdy zde máme apologety ruského válečného chování, kteří se prohlašují za vlastence a šíří nejrůznější konspirační teorie. Teď, kdy část společnosti zpochybňuje naše demokratické směřování, a vkládá důvěru do nejrůznějších populistů a extremistů, kteří tyto nálady nestále rozdmýchávají,“ řekl místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN).
Z piet mimo hlavní město se jedna uskutečnila dopoledne v Malé pevnosti Terezín, kde Horákovou jako účastnici protinacistického odboje věznilo za druhé světové války gestapo.
Zdroj: ČTK
