Začíná se zakládáním dvou budov navržených architektkou Zahou Hadid. Pravomocné stavební povolení získal projekt po sedmi letech. „Jindy by stavba trvala nejdéle osmnáct měsíců, v případě Zahy to bude výrazně přes dva roky. Budovy mají složitou nosnou konstrukci, tvarově velmi komplikované je i jejich opláštění,“ vysvětlil výkonný ředitel Penty Real Estate Petr Palička.
A co že se letos na místě bude dít? Budovy dostanou obrysy vymezené železobetonovým skeletem, příští rok budou probíhat finální práce. Promění se také ulice na Florenci včetně jejího vyústění do Havlíčkovy ulice. V plánu je rozšíření a náměstí vzniklé místo parkoviště. V dubnu by navíc měl začít archeologický průzkum, po němž má následovat stavba hotelu na křižovatce ulic Hybernská – Opletalova. Dokončen má být v roce 2024, Správa železnic poté prostor propojí přestřešením kolejiště.
Geniální řešení prostupnosti celého území
Původní projekt podle návrhu architektky Zahy Hadid byl rozsáhlejší, už v roce 2016 během prezentace její urbanistické studie veřejnosti však bylo jasné, že reálně vyrostou jen dvě budovy podle ulice Na Florenci, protože na zmíněném brownfieldu se dalo stavět jen na malé části.
„Na zbytku bylo zapotřebí změnit územní plán, což se mimochodem nestalo dodnes. Její studie ale navrhla geniální řešení prostupnosti celého území, kam zahrnula mimo jiné například i přestřešení kolejiště nádraží. Měsíc před zveřejněním jsme se dozvěděli, že sama Zaha už celý projekt nedokončí. Její rukopis tak budou mít pouze první dvě zmíněné budovy, pro které už existovaly základy konkrétního projektu,“ říká mluvčí společnosti Penta Investments Ivo Mravinac s připomínkou, že architektka zemřela.
Šanci rozvíjet projekt tak dostanou jiní. Na březen totiž investor plánuje mezinárodní soutěžní workshop společně s magistrátem, městskými částmi Praha 1 a Praha 8 a také s ČSAD. „Světoví i čeští urbanisté se budou po smrti Zahy Hadid věnovat dalšímu rozvoji jejích nápadů. Pak se principy a limity zakotví v novém územním plánu. A teprve poté vypíšeme mezinárodní architektonickou soutěž. Zastánci progresivního vývoje a moderní krásy budou určitě nadšeni,“ doplňuje mluvčí.
Cizorodý prvek nerespektující nic ze struktury města
Proměna Masaryčky a okolí má své zastánce, ale i odpůrce. Například z řad opozice první městské části nebo Českého národního komitétu Mezinárodní rady památek a sídel či Klubu za starou Prahu.
„Je nesporné, že okolí Masarykova nádraží potřebuje urbanisticky dořešit. Půdorysné řešení a hmotové pojetí souboru objektů, tvořících komplex navržený architektkou Zahou Hadid, však vstupuje do pražského prostředí jako zcela cizorodý prvek nerespektující nic ze stávající historické struktury města,“ vyjádřil se například před časem Klub Za starou Prahu.
Investor však kritiku odmítá, respektive zdůrazňuje, že s kritiky z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy i desítkami dalších odborníků, kteří měli i oprávněné připomínky, je v kontaktu sedm let, s veřejností pět.
„Když vynecháme politiku, přečtěte si názvy těch institucí. Nefandí moderní architektuře. Sedm let se projekt přizpůsoboval připomínkám odborníků i veřejnosti, samozřejmě, že se k němu vyjadřovali i památkáři. Spočítali jsme, že pro započetí stavby jsme potřebovali 328 razítek dotčených orgánů a institucí. Téměř každé z nich mohlo vracet děj příběhu nazpátek. Vlastně je zázrak, že se podařilo stavební povolení získat,“ dodává Ivo Mravinac.
Kdo je Zaha Hadid?
Zaha Hadid se narodila v roce 1950 v Bagdádu.
Vystudovala matematiku v Bejrútu a architekturu v Londýně.
Svůj architektonický ateliér založila v Londýně v roce 1980.
Její návrhy se vyhýbaly pravým úhlům a měly ostré hrany.
Navrhla například skokanský můstek v Rakousku, za průlomovou je považována stavba Rosenthalova střediska pro současné umění v Cincinnati (Ohio, USA).
V roce 2004 obdržela jako první žena v historii prestižní Pritzkerovu cenu za architekturu.
Zemřela před pěti lety v USA.
