Hranice mezi tím, co je a co ještě není nevěra, je v době sociálních sítě poměrně tenká. Skoro každý chce mít vedle sebe věrného partnera nebo partnerku. Jenomže jak poznáme, kdy je žárlivost oprávněná a kdy jsme úplně mimo mísu?
Věrnost není pro každého
Už jenom definice pojmu věrnost je velmi neurčitá. Dalo by se snad říci, že věrnost znamená pro dva jedince v monogamním vztahu to, že nebude ani jeden z nich provozovat erotické aktivity s někým dalším. Že budou jen spolu. To je ale vyčlenění věrnosti jen na základě fyzické potřeby a nezahrnuje další významnou složku – citovou.
Emocionální nevěra?
Pokud je to s definicí fyzické (erotické) věrnosti tak lehké, v případě citové věrnosti už to tak snadné nebude. Co když se partner zamiluje do někoho jiného? Je to už porušení věrnosti? A dá se takové situaci, kdy vídáme i ostatní lidi, vůbec zabránit? Dá se za narušení vztahu dvou lidí považovat i přílišné trávení volného času s přáteli, s rodinou, nebo se svými bývalými?
Co je a co není nevěra…
Přesná definice toho, co je to vlastně ona věrnost, je pro každého jiná. Hodně lidem by určitě nebylo příjemné, kdyby šel jejich partner/partnerka na schůzku s někým, s kým se budou držet za ruce, objímat se, chovat se k sobě jako partneři. Nastává pak otázka, jestli právě tohle je mnohem horší, než právě onen fyzický kontakt. U toho je alespoň jistota, kdy začíná a končí – zatímco u trávení volného času se čas měří špatně.
Žárlivost – důvod věrnosti?
Když se nad tím pořádně zamyslíme, důvodem, proč lidé v monogamních vztazích požadují věrnost, je jejich vlastní pocit výjimečnosti. Zkrátka ego. Žárlivost je pocit vlastní nedostatečnosti. Žárlíme, když se cítíme ohroženi. A proč? Právě proto, že se bojíme toho, zda snad někdo další není lepší. Žárlit se dá na všechno – na sex s jinou osobou, na koníčky, přátele, rodinu, zvířata, na psaní po internetu, na jakýkoliv čas nevěnovaný partnerovi nebo partnerce.
Pak je otázkou, zda by nebylo lepší se žárlivosti coby negativního pocitu zbavit. Někteří lidé, kterým se povedlo zbavit se vlastní žárlivosti, žijí i v polygamních vztazích. Jiným se po zbavení se pocitů žárlivosti výrazně uleví – žárlivost je totiž negativní hlavně pro žárlivce. Jak se říká, všeho s mírou. A to by mělo v případě žárlivosti platit na dvakrát.
Kdo hledá, ten najde…
Pokud máte nějaké pochybnosti o tom, že je vám partner nevěrný, nepátrejte po tom. Rovnou si o tom promluvte. Možná jsou vaše pocity zcela neoprávněné. Nikdy nenarušujte jeho/její soukromí – protože jak se říká, kdo hledá, ten najde. I když to nic závadného není. Naučte se mít lásku sami k sobě a neužírejte se negativními myšlenkami.
