Zapomínání není součástí stáří, ale může být příznakem demence

21.9.2022
Doris Drienová

Poruchy paměti nejsou podle lékařů běžnou součástí stáří, ale mohou být příznakem počínající Alzheimerovy demence. Nemoc se projevuje i změnami chování. V ve věku 80 let jí trpí každý šestý, ve věku 90 let pak 40 procent. Informace zazněly na tiskové konferenci Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP). Podle odhadů je nemocných v Česku asi 160.000, v roce 2050 jich může být o 120.000 víc. Vznikl proto akční plán schválený vládou, počítá i s vybudováním specializovaných center.

Zhruba 60 procent nemocných o své chorobě neví. Prvním varovným příznakem mohou být právě poruchy paměti. Rodina by proto měla věnovat pozornost zhoršování paměti nebo změnám chování. „Typickým příkladem je senior, který žije sám a už několik let se mu horší paměť. Lidé v jeho okolí si problém uvědomí až ve chvíli, kdy je začne obviňovat, že mu schovávají věci nebo se ho snaží otrávit a podobně,“ uvedla místopředsedkyně gerontopsychiatrické sekce Psychiatrické společnosti ČLS JEP Vanda Franková.

Pacienti postupně ztrácejí schopnost se o sebe sami postarat, mohou například zapomínat vypínat spotřebiče nebo užívat léky. Zapomínání ani poruchy paměti si neuvědomují, takže se podle Frankové dostávají i do konfliktů s pečovateli. „Změna chování může být projevem nějakých potřeb nebo potíží. Je naším úkolem, někdy i detektivním, zjistit čeho,“ dodala Franková.

Nejsnazší způsob prvotního vyšetření je podle odborníků v ordinaci praktického lékaře při preventivní prohlídce. „Každého pacienta nad 65 let vyšetřujeme při preventivní prohlídce na známky počínající demence,“ sdělil vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Bohumil Seifert. Při základním testu, který trvá jen několik minut, mají pacienti za úkol zapamatovat si tři slova a zakreslit čas do ručičkových hodin.

Podle členky výboru České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP Hany Vaňkové specialisté připravují i kurz pro praktické lékaře, aby měli o nemoci větší povědomí a uměli ji snáze diagnostikovat. Další přesnější možností je vyšetření mozkomíšního moku nebo speciální vyšetření na počítačovém tomografu. U většiny seniorů ale k diagnóze stačí typické příznaky.

Vyléčit Alzheimerovu demenci v současné době lékaři neumějí, vědci pracují na lécích i vakcínách, jež cílí například na ukládání bílkovin a odumírání neuronů v mozku, které nemoc vyvolávají. Správná péče ale dokáže zpomalit postup nemoci. Podílejí se na ní lékaři odborností neurologie, geriatrie nebo gerontopsychiatrie. Zástupci jejich odborných společností pracují na definici rolí a kompetencí těchto specializací a vytvoření optimálního postupu pro diagnostiku a léčbu. ČR na vznik dokumentu získalo finanční prostředky z fondů EHP a Norska.

Loni vládou schválený plán počítá i se vznikem specializovaných center, kde by pacienti mohli dostávat i nejmodernější biologickou léčbu. Přednosta Neurologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice Robert Rusina uvedl, že v současné době odborníci jednají s ministerstvem a zdravotními pojišťovnami, termín vzniku center by mohl být stanoven příští rok. Vzniknout by měla v každém kraji.

Podle Rusiny byla nemoc dlouho bagatelizovaná. „Bylo řečeno, že zapomínání je běžnou součástí stárnutí. A potom byli všichni překvapeni, že se za několik let dostavila demence,“ řekl.

„Nemocný přestává poznávat své blízké, zapomíná vše, co znal, neorientuje se v čase i prostoru, nerozumí významu slov, neumí použít předměty, které denně používal, ztrácí hygienické návyky. Přesné příčiny nemoci nejsou známy, ale významnými faktory jsou vyšší věk, dědičnost a také nezdravý životní styl,“ uvedla za zdravotní pojišťovnu VZP její mluvčí Viktorie Plívová. Největší pojišťovna v Česku vydává na léčbu asi 47.000 pacientů s Alzheimerovou chorobou přes 1,5 miliardy korun ročně,

Onemocnění není problémem jenom pacienta samotného, ale změny chování, osobnosti a zhoršení soběstačnosti, které vyžaduje celodenní dohled a péči, má zásadní vliv i na jeho pečující rodinu. Péči o pacienty se věnují také takzvané domovy se zvláštním režimem, případně specializované terénní sociální služby, odlehčovací služby či denní stacionáře. Podle registru ministerstva práce a sociálních věcí je domovů se zvláštním režimem téměř 400.

Zdroj: ČTK



Nepřehlédněte