Vojákům tento špitál sloužil od sklonku 18. století do roku 1938. Pomník se sestává z kašny, obelisku, dvou zděných a omítnutých křídel s tabulkami se jmény padlých a ze dvou pískovcových plastik – postavy sanitáře a ženské alegorické postavy, plačky. Pomník vznikl podle modelu sochařů Josefa Fojtíka a Josefa Vály v roce 1918.
Josef Fojtík se narodil 1890 ve Žďárech (dříve část obce Příčina) u Rakovníka v hornické rodině. Studoval na Odborné kamenosochařské škole v Hořicích. Mezi lety 1913 až 1920 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v ateliéru Josefa Drahoňovského a Celdy Kloučka. Po studiích působil na škole až do roku 1958 jako vedoucí ateliéru kamenosochařství a modelování.
Fojtíkova první monumentální realizace Horníci pochází z 20. let (dnes v Lidovém domě v Praze), poté se alegoriemi řek Vydra, Berounka a Blanice podílel na výzdobě podolské vodárny. Roku 1925 byl vyznamenán na výstavě v Paříži. Ve 30. letech vytvořil pro Rakovník a Most sochu T. G. Masaryka. Obě sochy byly v následujících letech zničeny, stejně tak jako Fojtíkův poválečný Masaryk pro příhraniční obec Krompach, ve které má Fojtíkova rodina dodnes dům. Mezi další realizace patří K. H. Borovský pro Duchcov, Památník padlým horníkům v Mostě, Zikmund Winter před Muzeem T. G. M. a socha Práce na Komerční bance v Rakovníku. Městu Rakovník odkázal bohatou sbírku plastik.
Josef Fojtík zemřel v roce 1966 v Praze, pohřben je u sv. Matěje v Dejvicích.
O sochaři Josefu Válovi nemáme žádné informace.
Kamenná vzpomínka na vojáky, kteří sloužili na bojištích první světové války ve zdravotnické službě, byla ve velmi špatném stavu a šest z deseti desek se jmény padlých dokonce zmizelo. Desky byly z nevhodného materiálu, liteřiny, tedy materiálu, který se používá v tiskařině. Když Galerie hlavního města Prahy přistoupila k rekonstrukci pomníku, byly desky nahrazeny kopiemi z šedé litiny.
Navíc se během restaurování podařilo nalézt historické fotografie, podle kterých bude možné rekonstruovat i chybějící desky se jmény padlých sanitářů. Tyto desky byly postrádány už v poslední třetině 20. století. S jistotou je možno doplnit 80 procent jmen padlých vojínů, důstojníků i lékařů včetně jejich hodností.
Dále probíhá archivní výzkum dohledávání jmen padlých sanitářů, jejichž přepis nebylo možné vyčíst z historických fotografií. Archivně doložená jména, objevená během dalšího bádání, se v budoucnosti mohou doplnit na střední desky, které zůstanou prozatím prázdné.
Prostor před pomníkem nechá nemocnice vydláždit, okolí doplní květinová výzdoba.
Pomník samaritánů je od roku 2010 nemovitou kulturní památkou.
